Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Stavební úsek Q2 - Jestřebí

Úkolem úseku bylo přehradit komunikaci od České Lípy směrem na Mladou Boleslav a nedalekou železnici. Stavební úsek zůstal z velké části nedokončen.

První objekty úseku stály na úbočí Maršovického vrchu a palebně měly navazovat na poslední sousedního úseku Q1 - Vrchovany, které se však do září 1938 nepodařilo vybetonovat. První pevnůstky tedy mířily vlevo do volného prostoru, krytého jen polními jednotkami. Vzhledem k velkým změnám v konfiguraci terénu vlivem těžby kamene již nemůžeme ověřit tamní stav polního opevnění. Také začátek úseku doznal značných změn, úbočí Maršovického vrchu je z velké části odtěženo činností lomu. Taktéž objekty č.36, 37, 231 a 233 byly při těžbě zničeny. V roce 1996, tedy v době mého prvního průzkumu poslední tři zmiňované ještě stály na svých místech a pouze pevnůstka č.36 byla zřícená v lomu. V současné době po všech čtyřech objektech není ani památky. První dochovanou pevnůstkou je tedy Q2/38/A-120Z v pr ...

Stavební úsek P1 - Mlazice

První úsek Liběchovské příčky se nepodařilo do září 1938 stavebně dokončit a o rok později byl kromě třech objektů německou okupační správou zničen. Dodnes se po něm dochovalo pouze málo pozůstatků.

První objekt úseku měl stát na pravém břehu řeky Labe přímo pod historickým centrem a palebně měl navazovat na poslední pevnůstku sousedního úseku 111 - Zálezlice, stojící na levém břehu stejnojmenné řeky, těsně u soutoku s Vltavou. P1/1/A-160 se z časových důvodů již nepodařilo vybetonovat, u sousedního č.2 stavební firma dokončila výkop a vybetonovala skořápku. Ta byla postupem času zasypána. Odtud po dnešní mělnický přístav jeden sled pevnůstek měl těsně kopírovat břeh řeky a druhý jej podporovat z nevelké vzálenosti, ovšem žádný prvosledový objekt až po číslo 10 se do září 1938 již nepodařilo vybetonovat a první palebné pokrytí tak v kritické době mohly poslytovat v těch místech pouze objekty druhého sledu. Je otázkou, jestli by toho vzhledem k pravděpodobné nízké dokončenosti byly sch ...

Stavební úsek P2 - Tupadly

61 objektů úseku palebně vykrývalo lesní masivy kolem obce Tupadly a několik pevnůstek uzavíralo důležitou komunikaci z České Lípy na Mělník. Proč byla většina pevnůstek v létě 1939 zničena, přestože se nacházela na území tzv. Sudet, zůstává neznámou.

Stavební úsek P2 - Tupadly navazoval na sousední úsek P1 - Mlazice severně od Liběchova poblíž chatové osady Malý Hubenov. Předěl mezi dvěma úseky byl vlastně vytvořen hranicí lesa, kdy objekty mlazického úseku stály ještě na poli, první pevnůstky tupadelského už byly kryty stromovím. Odtud linie řopíků pokračovala dvěma sledy severním směrem kompaktním lesním masivem. Kolem Harfenic pevnůstky dokonaly využívaly krytí od četných pískovcových skalisek. Oba sledy západně obcházely Tupadly, aby severně od nich linie klesla do údolí říčky Liběchovky. Údolím také procházela důležitá komunikace od České Lípy na Mělník. Tuto silnici palebně přehrazovalo několik pevnůstek bočními palbami a jedna druhosledová typu E1. Prudkým srázem vpravo od silnice pak linie stoupala ke Královce, poblíž ní pak do ...

Stavební úsek Q1 - Vrchovany

Objekty stavebního úseku Q1 měly zabránit nepříteli v proniknutí od Dubé k jihovýchodu a východu ve směru na Mšeno a severovýchodu na Doksy.

První objekt úseku typu D byl vystavěn u hráze rybníku v Rozprechticích a palebně měl navazovat na nevybudovaný řopík č. 121 sousedního úseku P3 - Medonosy. Společně měly uzavírat silnici od Dubé. Protože byl zmíněný objekt situován týlovou stěnou těsně ke skále, granátový skluz byl umístěn do zadní boční stěny a vzhledem k tomu neměl mít objekt kompletní zához, ale jeho čelní stěna měla být kryta pouze kamennou rovnaninou. Sousední objekt, taktéž typu D, se nachází jen pár metrů východně, pod skalkou na břehu rybníka a je téměř celý zasypaný. Další objekt v linii byl již typu A-140 v zesíleném provedení. Na konci devadesátých let v něm proběhla rekonstrukce a objekt fungoval něco přes rok jako muzeum. Zaniklo poté, co bylo kompletně vykradeno. Odtud obranná linie vedla Liběchovským mokřad ...

Stavební úsek P3 - Medonosy

60 objektů stavebního úseku P3 Medonosy mělo palebně zamezovat případnému pokusu o průnik německých pěších jednotek lesnatými srázy údolí při útoku Wehrmachtu ze směru od České Lípy na Mělník ze silně bráněné tamní komunikace, která by se jistě stala hlavní tepnou po prolomení pohraničních postavení na severu a postupu armád na hlavní město.

První objekt úseku č.71 typu A-160 v normálním provedení stojí na zarůstající mýtině poblíž turistického rozcestníku Království. Palebně navazoval na poslední objekt sousedního úseku P2 - Tupadly. Rozdíl mezi nimi je na první pohled zjevný. Zatímco tupadelský bunkr se nachází ve stavu těsně po betonáži (bez omítky, neosazené mřížky ventilace, konzoly pro ventilátor, rám pancéřových dveří), jednasedmdesátka již tyto prvky krom zárubní dveří osazeny má a je na ní i dokončená omítka. K úplnému dokončení pak chyběl už jen zemní zához s kamennou rovnaninou u čelní stěny a několik maskovacích úprav. V roce 1996, tedy v době mého prvního průzkumu tamní oblasti, byly v okolí pevnůstky k vidění ještě částečně patrné střelecké i pozorovací úseky, které však zmizely při těžbě dřeva kolem roku 2004. S ...

Hledá se bunkr ...

Doba moderních technologií výrazně usnadňuje hledání pozůstatků po zaniklé obranné linii z konce třicátých let minulého století. Přesto dodnes zůstává několik velkých otazníků nad Pražskou čárou.

Doba, kdy jsem začínal s průzkumem předválečného opevnění se přibližně shodovala s dobou, kdy Radan Lášek vydal svou první publikaci o Pražské čáře. Ta již částečně čerpala ze seznamu objektů, který koloval mezi zájemci o betonové pevnosti v tištěné podobě. Nebylo tomu dlouho od doby, kdy vojenské archivy otevřely brány zatím jen omezenému počtu výzkumníků z řad vojenských historiků a proto byl šířený seznam vystavěných nebo plánovaných objektů opevnění darem z nebes. Průzkum dochovaných linií býval o mnoho snadnější než těch zaniklých, přesto i on obnášel několik úskalí. Pražská čára, zaniklý opevněný oblouk před hlavním městem, byl pro většinu nezasvěcených i část znalých problematiky velkou neznámou. Několik dochovaných pevnůstek v okolí Berounky, Kladna a Slaného jen málo lidem připomí ...

Lehké opevnění vz.36

Prvotní zajištění hraničních postavení i vnitrozemských záchytných příček bylo v roce 1936 svěřeno jedno až tří střílnovým malým pevnůstkám, které díky roku jejich vyprojektování byly označeny jako pevnůstky vzor 36.

Primárně bylo lehké opevnění vzor 36 určeno pro vedení dalekých čelních paleb proti předpokládaným postupovým směrům postupu nepřátelských armád v případě ozbrojeného konfliktu. Koncipovány byly jako zodolněné opěrné body, mající za úkol v součinnosti s polními armádami vytvářet jednolitou obrannou linii. Projektovány byly v odolnosti vůči palbě pěchotních zbraní i minometů. Vůči dělostřelectvu malé ráže mělo odolávat jen v případě nepřímých zásahů a mělo v případě ostřelování sloužit jako kryt proti střepinám. Projektováno bylo pouze pro použití pěchotních automatických zbraní. Linie pevnůstek byla vedena místy s dalekým výhledem a jednotlivé pevnůstky byly budovány na vyvýšených místech, přičemž mnohdy se staly dominantou krajiny. Tím byly více vystaveny nepřátelskému dělostřelectvu, se ...

Stavební úsek IXb - Kladno sever

Severní ze dvou stavebních úseků, který společně s jižním vytvářel v roce 1936 široký opevněný oblouk před Prahou obdržel označení IXb a v rámci něj bylo vybetonováno 39 pevnůstek, které měly za úkol zachytit hlavní nápor nepřátelských armád na hlavní město.

Nedlouho poté, kdy hlavní obranný plán Československa byl zvolen jako statický a ústupový, hlavní obranné postavení se mělo skládat z betonových pevností. Ty nejtěžší byly přednostně stavěny na nejohroženějších místech našich hranic, ostatní oblasti byly z časových důvodů pod ochranu opevnění lehčího, finančně méně náročného. Podél hranic tak v roce 1936 začaly vyrůstat první linie lehkého opevnění. Po jejich prolomení útočícím nepřítelem měla Československá armáda ustupovat na východ a její řízený ústup měl za cíl podpořit opevněný vnitrozemský oblouk, složený z malých pevnůstek, který ve vojenském plánování dostal vysokou prioritu a název Opevněné předmostí Prahy. Protože plánovací armádní skupiny vytyčily na jaře v prostoru mezi Velvary, Slaným, Kladnem a Berounkou celkem 77 stanovišť b ...