Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přestřelka na Požárech - další hypotéza

Díky amatérské rekonstrukci události z 30. dubna 1942 na Křivoklátsku se nám podařilo najít další hypotézu, jak se tam přestřelka parašutisty s četnictvem mohla odehrát.

V předchozím díle seriálu o parašutistech na Požárech jsme se pokusili nastínit na základě ověřených faktů, domněnek a logických úvah nejpravděpodobnější hypotézu o události z konce dubna roku 1942, při které v přestřelce přišel o život parašutista Arnošt Mikš a český četnický strážmistr František Ometák. Při zohlednění dosud okrajově zvažovaných souvislostí a na základě nových poznatků po konzultaci s člověkem z oboru vyvstala další alternativa průběhu noční přestřelky na okraji lesa. Než se však pustíme do jejího rozboru a popisu, připomeňme si nejprve hypotézu z předchozího článku, kterou jsme v něm určili jako nepravděpodobnější.

Blíží se desátá hodina večer, 30. dubna roku 1942. Na okraji lesa zvaného "V jedličkách" střeží z bezpečné vzdálenosti prostor nálezu radiostanic ...

Stavební úsek R2 - Ralsko

Objekty stavebního úseku R2 měly za úkol palebně přehrazovat nepřehledný, především lesnatý terén, mezi Srním Potokem a Stráží pod Ralskem. Vzhledem k náročnosti výstavby zde bylo do konce září vybetonováno pouze 26 objektů z celkových 69 zadaných. K vidění je zde však několik dalších pozůstatků po stavbě.

Úsek, který se z velké části nacházel na úpatí i svahu dominantní hory Ralsko, byl zadán 16. června 1938 stavební firmě Dr. Ing. Urban, Rejskova 14, Praha XII, která vyhrála s nejlevnější nabídkou ve výběrovém řízení se zadávací částkou 1,812,212 korun českých. Firma neměla žádné zkušenosti se stavbou opevnění, neboť úsek R2 byl jejím prvním počinem na poli obranných staveb. Zařízení staveniště se vzhledem k tomu a také kvůli náročnosti terénu protáhlo a první objekt byl vybetonován až několik dní před koncem července, tedy více jak po měsíci příprav. Poté už se betonáž dalších rozběhla naplno a firma odváděla dobrou práci, především díky příkladné kvalitě naměřené tvrdosti betonů, kdy v ani jednom případě měřená kvalita betonových kostek neklesla pod minimální hranici předepsanou vojensko ...

Stavební úsek R1 - Mimoň

Důležitá komunikace v otevřeném prostoru od České Lípy na Mnichovo Hradiště před Mimoní byla přehrazena dvěma sledy pevnůstek úseku R1, v pozdější době tento prostor měl být vyztužen devíti pěchotními sruby. Zde se objekty podařilo vybetonovat, v lesích však zůstaly nedokončené.

Stavebně nedokončený úsek R1 - Mimoň byl součástí vnitrozemského obraného postavení, takzvané Liběchovské příčky. Stavba byla zadána 15. června 1938 firmě arch. Rudolf V. Svoboda, Dvořákova 29, Praha XI a v rámci úseku mělo být vybetonováno 61 pevnůstek lehkého opevnění. Velitelem stavebního dozoru byl jmenován štábní kapitán pěchoty Jan Dostál od pěšího pluku 2. Stavební firma zvítězila ve výběrovém řízení s nabídnutou částkou 1,804,366 korun českých, přičemž k dokončení prací měla vyměřený časový úsek 90-ti dní. Tato firma stavěla současně dva úseky na Vltavě, konkrétně 131 - Těchnice a 137 - Podolsko, a v Jižních Čechách započala stavbu úseku 182a - Pašinovice. Na stavbě opevnění se podílela teprve prvním rokem, ovšem kvalita odvedených prací hovořila jednoznačně v její prospěch. Betoná ...

Parašutisté na Požárech - přestřelka

Na okraji lesa na Požárech nad Křivoklátem vyhasly 30. dubna 1942 kolem desáté hodiny večer životy dvou českých vlastenců. Jaká souhra špatných okolností tomu předcházela a jak se to mohlo stát, si povíme v druhém díle článků o Parašutistech na Požárech.

Před druhou hodinou ranní, 28. dubna roku 1942, se sneslo z britského bombardéru, upraveného pro převoz výsadkářů, sedm parašutistů ve třech výsadkových operacích, na pole přilehlé dvoru Požáry u Křivoklátu. Vojáci z operace Bioscop, Bivouac a Steel ukryli svůj materiál do blízkého lesa a ještě před rozedněním stačili prostor opustit. Skupina Bivouac spolu s jedním parašutistou výsadku Steel mířila po silnici do Zbečna, kde nasedla na autobus a odcestovala do Slaného, kde navázala kontakt s domácím odbojem v domě pana Svobody. Muži z operace Bioscop zamířili do Křivoklátu, kde se za dosud nevyjasněných okolností setkali s parašutistou výsadku ZINC Arnoštem Mikšem, který už nějakou dobu na Berounsku a Křivoklátsku operoval. Bohužel však Oldřich Dvořák z výsadku Steel svou radiostanici neukr ...

Parašutisté na Požárech - výsadek

Před druhou hodinou ranní, za krásné měsíční noci, 28. dubna roku 1942, se sneslo několik padáků do Požárských polí nad Křivoklátem. Proč se to stalo, co se tam odehrálo a čemu to předcházelo, se pokusíme nastínit v prvním díle článků o parašutistech nad Protektorátem.

Bylo několik minut před půl druhou hodinou ranní, když ticho v údolí Berounky, rušené jen šuměním jezů a zurčením vody v mírných peřejích pod nimi, začal od západu pomalu zaplavovat temný dunivý zvuk leteckých motorů. Pokud by v těch chvílích ve Skryjích, Nezabudicích, nebo Velké Bukové byl někdo vzhůru a vyšel by kvůli neobvyklému zvuku před dům, možná by proti hvězdné obloze a Měsíci na západě uviděl temnou siluetu britského bombardéru Handley Page Halifaxu, pozvolna klesajícího směrem k východu, nad Městečko u Křivoklátu. Bylo 28. dubna a psal se rok 1942. Letoun však neměl smrtonosný náklad a nechystal se bombardovat kladenskou Poldovku, jak by se nezaujatému pozorovateli mohlo zdát. Na jeho palubě se nacházely tři československé výsadkové skupiny, z nichž po seskoku jedna měla operova ...

Stavební úsek Q2 - Jestřebí

Úkolem úseku bylo přehradit komunikaci od České Lípy směrem na Mladou Boleslav a nedalekou železnici. Stavební úsek zůstal z velké části nedokončen.

První objekty úseku stály na úbočí Maršovického vrchu a palebně měly navazovat na poslední sousedního úseku Q1 - Vrchovany, které se však do září 1938 nepodařilo vybetonovat. První pevnůstky tedy mířily vlevo do volného prostoru, krytého jen polními jednotkami. Vzhledem k velkým změnám v konfiguraci terénu vlivem těžby kamene již nemůžeme ověřit tamní stav polního opevnění. Také začátek úseku doznal značných změn, úbočí Maršovického vrchu je z velké části odtěženo činností lomu. Taktéž objekty č.36, 37, 231 a 233 byly při těžbě zničeny. V roce 1996, tedy v době mého prvního průzkumu poslední tři zmiňované ještě stály na svých místech a pouze pevnůstka č.36 byla zřícená v lomu. V současné době po všech čtyřech objektech není ani památky. První dochovanou pevnůstkou je tedy Q2/38/A-120Z v pr ...

Stavební úsek P1 - Mlazice

První úsek Liběchovské příčky se nepodařilo do září 1938 stavebně dokončit a o rok později byl kromě třech objektů německou okupační správou zničen. Dodnes se po něm dochovalo pouze málo pozůstatků.

První objekt úseku měl stát na pravém břehu řeky Labe přímo pod historickým centrem a palebně měl navazovat na poslední pevnůstku sousedního úseku 111 - Zálezlice, stojící na levém břehu stejnojmenné řeky, těsně u soutoku s Vltavou. P1/1/A-160 se z časových důvodů již nepodařilo vybetonovat, u sousedního č.2 stavební firma dokončila výkop a vybetonovala skořápku. Ta byla postupem času zasypána. Odtud po dnešní mělnický přístav jeden sled pevnůstek měl těsně kopírovat břeh řeky a druhý jej podporovat z nevelké vzálenosti, ovšem žádný prvosledový objekt až po číslo 10 se do září 1938 již nepodařilo vybetonovat a první palebné pokrytí tak v kritické době mohly poslytovat v těch místech pouze objekty druhého sledu. Je otázkou, jestli by toho vzhledem k pravděpodobné nízké dokončenosti byly sch ...

Stavební úsek P2 - Tupadly

61 objektů úseku palebně vykrývalo lesní masivy kolem obce Tupadly a několik pevnůstek uzavíralo důležitou komunikaci z České Lípy na Mělník. Proč byla většina pevnůstek v létě 1939 zničena, přestože se nacházela na území tzv. Sudet, zůstává neznámou.

Stavební úsek P2 - Tupadly navazoval na sousední úsek P1 - Mlazice severně od Liběchova poblíž chatové osady Malý Hubenov. Předěl mezi dvěma úseky byl vlastně vytvořen hranicí lesa, kdy objekty mlazického úseku stály ještě na poli, první pevnůstky tupadelského už byly kryty stromovím. Odtud linie řopíků pokračovala dvěma sledy severním směrem kompaktním lesním masivem. Kolem Harfenic pevnůstky dokonaly využívaly krytí od četných pískovcových skalisek. Oba sledy západně obcházely Tupadly, aby severně od nich linie klesla do údolí říčky Liběchovky. Údolím také procházela důležitá komunikace od České Lípy na Mělník. Tuto silnici palebně přehrazovalo několik pevnůstek bočními palbami a jedna druhosledová typu E1. Prudkým srázem vpravo od silnice pak linie stoupala ke Královce, poblíž ní pak do ...

Stavební úsek Q1 - Vrchovany

Objekty stavebního úseku Q1 měly zabránit nepříteli v proniknutí od Dubé k jihovýchodu a východu ve směru na Mšeno a severovýchodu na Doksy.

První objekt úseku typu D byl vystavěn u hráze rybníku v Rozprechticích a palebně měl navazovat na nevybudovaný řopík č. 121 sousedního úseku P3 - Medonosy. Společně měly uzavírat silnici od Dubé. Protože byl zmíněný objekt situován týlovou stěnou těsně ke skále, granátový skluz byl umístěn do zadní boční stěny a vzhledem k tomu neměl mít objekt kompletní zához, ale jeho čelní stěna měla být kryta pouze kamennou rovnaninou. Sousední objekt, taktéž typu D, se nachází jen pár metrů východně, pod skalkou na břehu rybníka a je téměř celý zasypaný. Další objekt v linii byl již typu A-140 v zesíleném provedení. Na konci devadesátých let v něm proběhla rekonstrukce a objekt fungoval něco přes rok jako muzeum. Zaniklo poté, co bylo kompletně vykradeno. Odtud obranná linie vedla Liběchovským mokřad ...