22. říjen - 28 výročí pro tento den Více
III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12843
GPS: 891
IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270
ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181
Všechny sbory
Všechny sbory
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Lehké opevnění
Lehké opevnění
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Těžké opevnění
Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18171
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí
Celkově přístupů: 3018944
Přístupů dnes: 3992
Max.za den: 12397
a to: 8.9.2024
Online: 64
Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?
| Sazená |  592 |
| Mlýnek | 334 |
| Doksy | 305 |
| Bratronice | 346 |
| Beroun | 304 |
| Karlštejn | 323 |
Hlasů: 2206
- Popis stavebního úseku (31)
- Popis opevnění (2)
- Výzbroj v opevnění (2)
- Výbava opevnění (0)
- Předválečná armáda (0)
- Muzea opevnění (0)
- Odboj proti Říši (3)
- Nezařazené ... (3)
- Všechny články (41)
26.2.2023 | Jan Vála
Vše se v dobré obrátilo a slavný objekt u zdi zámku ve ...
25.12.2017 | Jan Vála
Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...
16.8.2016 | Jan Vála
Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...
Stavební úsek L1 - Jítrava
Komunikaci z Jablonného v Podještědí na Rynoltice a hlavní silnici z Chrastavy na Jablonné v Podještědí měly za úkol palebně uzavírat pevnůstky důležitého úseku L1 lehkého opevnění. Sídlo stavebního dozoru bylo umístěno do obce Jítrava a podle ní úsek obdržel název.
Nejvýhodnější nabídku na výstavbu 34 pevnůstek lehkého opevnění podala stavební firma arch. Karel Jarolímek, Dvůr Králové nad Labem. 20. července 1937 jí byla vojenskou správou výstavba zadána. Na počátku dubna následujícího roku byla firmě dodatečně zadána výstavba dalších 14-ti pevnůstek, čímž se konečný počet zadaných objektů úseku ustálil na 51. Firma Karla Jarolímka svou finanční nabídku značně podhodnotila a v průběhu stavby se pokoušela ceny za jednu pevnůstku neúspěšně navýšit. Neodváděla totiž příliš dobrou práci, první objekt vybetonovala až na počátku října 1937, tedy přibližně 70 dní po zadání úseku do výstavby. Také betonáž dalších objektů postupovala pomalu a do konce roku 37 se podařilo vybetonovat pouhých 15 objektů. Práce se rozběhly po zimní přestávce až na počátku května. Také kvalita betonu v několika případech nevyhovovala normám, především pevnůstky betonované na podzim 37 vykazovaly velmi nízké hodnoty odolnosti v tlaku. Zkoušky pevnosti u zkušebních kostek pevnůstky č. 60/A-160N vykázaly hodnotu 177 kg/cm², což byla nejen nejhorší hodnota v úseku, ale i v celé republice. Kvalita betonu se výrazně zvýšila na jaře 1938, tempo výstavby však stále zůstávalo nižší. Do konce září se tak nepodařilo vybetonovat šest pevnůstek na svahu Jítravského vrchu, přičemž zmíněné objekty zůstaly ve vysokém stádiu rozpracovanosti a po všech se v lesích dochovaly základové skořápky.První pevnůstka úseku se nachází ve svahu kóty 534 Hřebeny a palebně navazuje na poslední objekt úseku L2, který stojí u cesty od Vraní Skály. Pevnůstky úseku L1 pokračují na východ a klesají svahem kopce Hřebeny k Hornímu Sedlu. Zde palebně uzavíraly velmi důležitou komunikaci od Hrádku nad Nisou na Rynoltice, potažmo na jablonné v Podještědí. Od Horního sedla pak vede linie svahem kóty 511 Ostrý vrch a 545 Vysoká a klesá do Jítravského sedla. Zde uzavírala komunikaci od Chrastavy na Jablonné a silniční křižovatku zmíněné silnice a vedlejší komunikace vedoucí od Chotyně. Ze sedla pak pevnůstky stoupaly svahem Jítravského vrchu kolem skalisek s názvy Havraní skály a Havraního hnízda. Pod Jítravským vrchem se měly pevnůstky úseku palebně napojovat na sousední objekty úseku K3 - Dlouhá Hora. Protože posledních 6 pevnůstek úseku L1 a prvních 12 objektů úseku K3 nebylo v září 1938 vybetonováno, v kritických zářijových dnech zůstaly svahy Jítravské hory neopevněny a obrana zde byla výhradně v režii polních jednotek. Dochovalo se zdě několik pozůstatků po polním opevnění.
V září 1938 byly pevnůstky úseku L1 vybaveny základní výbavou pouze v prvním sledu, objekty ve druhém sledu vzhledem k teprve nedávné betonáži a neúplné stavební dokončenosti vnitřní vybavení postrádaly. Pouze v Horním Sedle se podařilo k obraně připravit i sled druhý. V lesních úsecích se místy dochovaly střelecké nebo pozorovací průseky, a v hojném množství lze v blízkosti pevnůstek nalézt zbytky prací polní armády, jako jsou přibližovací zákopy k pevnůstkám a zbytky zákopů mezilehlých.
V dnešní době je úsek L1 zajímavý především stavem dokončenosti a ukázkou tehdejších obranných priorit. Na důležitých místech se objekty nacházejí v plné stavební dokončenosti, zatímco v lesích i dříve betonované pevnůstky základní prvky postrádají. Příkladem toho může být několik pevnůstek v prvním sledu pod kótou Ostrý vrch, které i přesto, že byly betonovány ještě v roce 1937, postrádají zemní záhozy. Zajímavostí je také chybné zabetonování granátových skluzů víkem dolů u 14-ti objektů. Na počátku úseku má několik pevnůstek vypálenou výdřevu. Ty zapálily ustupující osádky pevnůstek na konci září 1938. Devět dochovaných objektů je v šikmém provedení, jeden lomený. Další dva lomené a dva šikmé objekty se již vybetonovat nepodařilo.
Zdroje a literatura:
Vojenský ústřední archiv - badatelna