Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Mapa Liběchovská příčka Liběchovská příčka

Liběchovská příčkaLiběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Úseků: 9
Objektů: 562
Fotografií: 7394
GPS: 351

Lužické horyLužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Úseků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 11813
GPS: 400

Jizerské horyJizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Úseků: 8
Objektů: 581
Fotografií: 9918
GPS: 409

KrkonošeKrkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Úseků: 8
Objektů: 481
Fotografií: 3862
GPS: 144

TrutnovskoTrutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Úseků: 9
Objektů: 446
Fotografií: 9000
GPS: 434

NáchodskoNáchodsko
Linie lehkého opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Úseků: 12
Objektů: 568
Fotografií: 9928
GPS: 414

Orlické horyOrlické hory
Linie lehkého opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Úseků: 10
Objektů: 425
Fotografií: 4941
GPS: 341

PodkrušnohoříPodkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Úseků: 12
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Ohře - BlšankaOhře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Úseků: 10
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Plzeňská čáraPlzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Úseků: 20
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

ŠumavaŠumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Úseků: 11
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Jižní ČechyJižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Úseků: 18
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Vltavská linieVltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Úseků: 11
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Jižní MoravaJižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Úseků: 0
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

JeseníkyJeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Úseků: 0
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Opavsko
Ostravsko
Nick: Heslo: Registrace Zapomenuté heslo
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Historie webu Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 219159

Přístupů dnes: 158

Max.za den: 596

a to: 7.10.2019

Online: 6

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Vaše oblíbené opevnění

ŘopíkyGraf 255
ŠestatřicítkyGraf 97
Těžké srubyGraf 91
Dělostřelecké tvrzeGraf 103

Hlasů: 546

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Historie webu Pražská čára.cz


Foto z prvního průzkumu bunkrů - 1994Psal se rok 1994 a léto bylo na samém začátku. S partou čundráků jsme prožívali poslední dny každoročního týdenního vandru v severních Čechách. Toho času jsme se nacházeli nedaleko obce Dubá na Českolipsku. Kamaráda při volném odpoledni napadla myšlenka, zajít prozkoumat linii starých bunkrů, která se nad zmiňovaným městem nacházela. On sám byl několikaletým členem klubu vojenské historie a pevnostem z předválečného období se poměrně dlouhou dobu věnoval. Bylo mi tehdy 18 let a o opevnění jsem věděl pouze to, že se nějaké v pohraničí nachází. Vydali jsme se na průzkum a brzy objevili první pevnůstky. Ta úplně první byla Q1/10/A-140Z. V tamním lese jsme prošli asi šest řopíků a pak nám došel film ve foťáku. Průzkumu byl pro vandr konec, prolézání starých betonových staveb mě však zaujalo natolik, že jsme brzy zacílili další vandr směrem k řopíkům. Nedlouho poté jsme se s bráchou Unkasem přihlásili do pražského klubu vojenské historie a naší badatelskou činnost tak alespoň povrchně posvětili. V letech 1995-96 jsme pak vyrazili na mnoho výprav s jasným cílem - opevnění. Jeden z bunkrů Liběchovské příčky při našem prvním průzkumu

Tehdejší průzkum byl o mnoho více spartánský než dnes. GPS neexistovalo, informace o pevnůstkách minimální, koloval pouze jakýsi seznam vybetonovaných objektů, do nějž jsme zapisovali jejich stav při naší návštěvě. Seznam jsme pak předávali dál a přebírali od jiných. Zapojili jsme se tak do skládání mozaiky informací o předválečném opevnění. A bavilo nás to.

Když vyšla první kniha o Pražské čáře, vlastnil jsem jí už několikátý den po jejím vydání. Zničená linie mě zaujala. Krátce poté jsem pak s Medelákem, dlouholetým kamarádem, zamířil první průzkumnou výpravu k zaniklému opevněnému předmostí Prahy. Vlakem jsme dojeli do Unhoště a odtud putovali pěšky k Dolnímu Bezděkovu. Po linii jsme pak došli do Nižbora a poté do Hýskova. Sem jsme se pak na jaře roku 1996 vrátili a v létě poté prošli během několika vandrů většinu bunkrů kolem Berouna. Při těchto výpravách jsme také objevili zabetonovaný bunkr nad tratí na okraji Hýskova, který se pak stal středobodem dalších událostí. Ale o tom později, jedna významná změna v oblasti našeho zájmu o opevnění se blížila.

Celou naší trampskou partu nadchla myšlenka zbudování pevnostního muzea. Volba padla na dva objekty Liběchovské příčky, nám důvěrně známé pevnůstky v okolí města Dubá. Hlavním muzejním objektem měla být pevnůstka typu E, stojící na okraji údolí poblíž Rozprechtic, a druhým pak A-140 nad místním rybníkem. Požádali jsme úřad města Dubá o povolení a pronájem pozemku pod oběma bunkry a v případě "áčka" nad Rozprechtickým rybníkem nám bylo vyhověno. Druhý bunkr se nacházel na území lesů a s nimi bylo řízení složitější. V březnu roku 1997 jsme tedy započali rekonstrukci druhého bunkru s tím, že těžiště muzea poté přeneseme na objekt první. Většinu výbavy jsme sehnali v pohraničí, především na Šumavě a na Slavonicku. Chybějící části jsme pak s partami jiných nadšenců různě vyměňovali. Rekonstrukce probíhala poměrně pomalu, než stačila dosáhnout uspokojivého stavu, bunkr navštívila parta lapků a kompletně jej vykradla. Muzeum proto na podzim roku 1998 zaniklo.

Po ukončení provozu muzea v Rozprechticích jsme se ocitli na bunkrologické volné noze. Pokračovalo několik výprav, za těžkým, i lehkým opevněním. Na jaře roku 1999 jsme pak zamířili opět na Pražskou čáru, konkrétně do oblasti mezi Nižborem a Berounem. Cíleně jsme, tentokrát s podporou knihy od Likovského a Baurea, během několika vandrů vyhledávali pozůstatky tamního opevnění. Od Nižboru jsme prošli větší část úseku A5, zmapovali velkou část viditelných pozůstatků po úsecích B6 a 116. Na noc jsme pak vždy tábořili u starého známého "déčka" nad tratí u Hýskova.

Na nějaký čas se pak naše bunkrologické nadšení odmlčelo. Postupně jsme zakládali rodiny a na "beton" mnoho času nezbývalo. Pak ale na podzim roku 2002 přišel kamarád s myšlenkou obnovy naší muzejní činnosti. Přeci jen nám zůstalo nějaké vybavení, které jsme v Rozprechticích nestačili namontovat. Tamní bunkr jsme se však definitivně rozhodli opustit. Zbývalo tedy nalézt jiný. A samozřejmě jsme hledáček zaměřili na Pražskou čáru. V úvahu přicházelo hned několik objektů a pomalu na spadnutí bylo požádání o pronájem zabetonovaného bunkru nad obcí Srbsko. Pak se naše pozornost zaměřila na oblíbené déčko v Hýskově a padlo rozhodnutí. Vybudujeme zde muzeum!!

Požádali jsme tedy městský úřad v Berounu o pronájem pozemku pod bunkrem. Zatímco úřední šiml pracoval, pustil jsem se do prvních prací na přípravě muzejní činnosti. Webové prezentace.

S internetem jsem neměl tou dobou mnoho zkušeností. Coby vyučený automechanik jsem byl vlastně jen běžným uživatelem tehdy ještě mladé elektronické sítě. Už nějaké dva roky sice fungovaly naše trampské osadní webové stránky, ty byly ale vytvořeny v nejmenovaném a nepříliš kvalitním programu, jehož ovládání zvládl i naprostý amatér. A tím jsem byl. Ovšem vytvářet webové stránky mě začalo bavit a pustil jsem se do samostudia. Právě internetová prezentace připravovaného muzea v Hýskově se stala mým zkušebním výukovým polygonem. Stránky se rozrostly do běžných muzejních rozměrů a jejich podoba na tu bídu nevypadala vůbec špatně. Stále jsem je vylepšoval a jejich spuštění v ostrém internetovém provozu plánoval vzápětí po přiklepnutí nájmu bunkru. To bylo na počátku roku 2003.

A tehdy jsme si vytyčili velký cíl. Když budeme součástí Pražské čáry, měli bychom o ní umět hovořit a vědět o ní co nejvíce. Vydali jsme se tedy na velký a mnohaletý průzkum. Vedeni knihou od Likovského a Baurea jsme vykročili vstříc zničeným liniím, fotili, zjišťovali, hledali pozůstatky po objektech. Věnovali jsme tomu mnoho víkendů. Výsledky našeho pátrání jsme pak chtěli někde archivovat. Nejlepším řešením se jevil web. Současně s tím jsem se tedy zaměřil na výuko jazyka PHP, což je řídící kód většiny dynamických stránek. Jeho znalost značně zjednodušila ukládání dat na budoucí web, fungující prozatím jen na lokálním disku v počítači. Inspirací s tvorbou karet objektů mi byly Řopíky.net.

Pražskou čáru jsme osobně prošli z větší části. V mnoha případech umístění objektů jsme se mýlili, často je hledali úplně jinde, jinde pak nacházeli pozůstatky, které v současnosti již neexistují. Kostru pátrání tvořily fotografie nekvalitního přístroje. Přibližně dva tisíce jich bylo.

Potom, v polovině roku 2003, nám muzeum zamítli. Rázem bylo po ideálu, neboť jinam jsme se stěhovat nechtěli. A na Pražské čáře vlastně ani nemohli, jen málo dochovaných objektů je na podobnou činnost na ní vhodných. Zcela jsem tedy přepracoval základní kostru webu o Pražské čáře, na němž již muzeum nebylo stěžejním tématem. Utěšeně jsme stránky plnili daty, když pak přišel konec roku a s ním velký pád.

Ten den jsem normálně přišel domů z práce a zapnul počítač. Zlověstné pípání nevěstilo nic dobrého. Hardisk měl poruchu! Opakované pokusy o zprovoznění selhaly a specializovaná firma, která se zabývá vytažením dat z poškozených úložišť mi oznámila nemilý ortel. Data nelze obnovit! Protože jsem dlouhou dobu podceňoval zálohování, téměř celý web Pražské čáry byl pryč! Dochovala se mi jen stará záloha na jednom cédéčku z dob úplných počátků. Fotka mi nezůstala ani jediná!

Na čas jsem pátrání odložil, havárie mě poměrně významně otrávila. Trochu jsem na stránkách zapracoval o něco později, to když jsme s kamarádem z Lužce nad Vltavou obnovili pátrání po nejvíce zahlazenému úseku 111. Oporou vyhledávání byla nově vydaná publikace o Vnějším opevnění Prahy od Radana Láška. Po dobu pomalu dvou let jsme pak pídili po každém kousku betonu v oblasti a data ukládali na webový prostor zdarma, který poskytovala jistá firma. Kamarád pak pátrání vzdal a protože web nebyl příliš navštěvovaný a ani nelahodil mému oku, i já jsem další webové působení o Pražské čáře opustil.

Na mojí oblíbenou linii jsem vyjížděl alespoň na občasné průzkumy a fotky pak ukládal na Řopíky.net. Více činností jsem nevyvíjel.

Pak se psal rok 2013. Po sedmi letech se mi po Vnějším opevnění Prahy zastesklo. Přišlo mi škoda neprezentovat výsledky mnohaletého pátrání, byť velmi podrobné informace o zaniklé linii poskytoval zmiňovaný internetový portál. A tak jsem se pustil do práce, s novými znalostmi zdrojových kódů i grafiky. Téměř rok jsem web dával dohromady, poté jsem zaplatil doménu a poslal jej do ostrého provozu. Po letech jsem se pak znovu vydal ve svých stopách a začal mapovat stav linie.

Výsledek vidíte sami.

Přestože moderní technologie se neustále vyvíjejí, ještě o několika objektech nemáme tušení, kde přesně stály. Pozůstatky objektů zvolna a někdy nenávratně mizí, jindy se naopak objevují. Cílem těchto stránek je pak tyto změny dokumentovat.
© 2003 - 2019 Jan Vála - lahvic@seznam.cz