Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přehled pevnostních linií Popis úseků Typy objektů Mapa Statistika opevnění

Pražská čára Pražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: LO: 855 TO: 5
Fotografií: 12603
GPS: 856

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 562 TO: 37
Fotografií: 9801
GPS: 596

Lužické hory Lužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 13000
GPS: 405

Jizerské hory Jizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: LO: 582 TO: 30
Fotografií: 12318
GPS: 520

Krkonoše Krkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 482
Fotografií: 5017
GPS: 347

Trutnovsko Trutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 446 TO: 100
Fotografií: 13375
GPS: 532

Náchodsko Náchodsko
Linie opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 568 TO: 125
Fotografií: 14677
GPS: 589

Orlické hory Orlické hory
Linie opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: LO: 425 TO: 98
Fotografií: 14395
GPS: 521

Podkrušnohoří Podkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 442
Fotografií: 5764
GPS: 435

Ohře - Blšanka Ohře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 635
Fotografií: 9204
GPS: 629

Plzeňská čára Plzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 14233
GPS: 905

Šumava Šumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 10
Objektů: 578
Fotografií: 6518
GPS: 418

Jižní Čechy Jižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 14
Objektů: 966
Fotografií: 4867
GPS: 860

Vltavská linie Vltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 1668
GPS: 541

Jižní Morava Jižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: LO: 1471 TO: 67
Fotografií: 15327
GPS: 1125

Jeseníky Jeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 519 TO: 90
Fotografií: 7051
GPS: 501

Opavsko Opavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: LO: 486 TO: 108
Fotografií: 5349
GPS: 562

Ostravsko Ostravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: LO: 300 TO: 47
Fotografií: 2658
GPS: 293

I.sborI.armádní sbor - Čechy na jih a západ od Labe
Stavebních úseků: 83
Objektů: 4478
Fotografií: 47707
GPS: 3991

II.sborII.armádní sbor - severovýchodní Čechy
Stavebních úseků: 56
Objektů: 3392
Fotografií: 65230
GPS: 3014

III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12843
GPS: 891

IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270

ZVV PrahaZemské vojenské velitelství v Praze
Stavebních úseků: 22
Objektů: 672
Fotografií: 8798
GPS: 644

ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181

Všechny sbory Všechny sbory
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150091
GPS: 9991

Lehké opevnění Lehké opevnění
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150091
GPS: 9991
Těžké opevnění Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18218
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí

Nick: Heslo: Registrace

Novinky Album fotografií Muzea opevnění Technické údaje Překážky Diskuzní fórum GPS souřadnice ke stažení Literatura Osobnosti Návštěvní kniha Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Statistika webu Historie webu

Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Přestřelka na Požárech - další hypotéza

Díky amatérské rekonstrukci události z 30. dubna 1942 na Křivoklátsku se nám podařilo najít další hypotézu, jak se tam přestřelka parašutisty s četnictvem mohla odehrát.

V předchozím díle seriálu o parašutistech na Požárech jsme se pokusili nastínit na základě ověřených faktů, domněnek a logických úvah nejpravděpodobnější hypotézu o události z konce dubna roku 1942, při které v přestřelce přišel o život parašutista Arnošt Mikš a český četnický strážmistr František Ometák. Při zohlednění dosud okrajově zvažovaných souvislostí a na základě nových poznatků po konzultaci s člověkem z oboru vyvstala další alternativa průběhu noční přestřelky na okraji lesa. Než se však pustíme do jejího rozboru a popisu, připomeňme si nejprve hypotézu z předchozího článku, kterou jsme v něm určili jako nepravděpodobnější.

Blíží se desátá hodina večer, 30. dubna roku 1942. Na okraji lesa zvaného "V jedličkách" střeží z bezpečné vzdálenosti prostor nálezu radiostanice zanechané v poli parašutistou při výsadku minulého rána dvoučlenná četnická hlídka ve složení praporčíka Václava Komínka a strážmistra Františka Ometáka. Na místo se lesní cestou blíží parašutista Arnošt Mikš spolu s odbojářem Josefem Kusým. Oba však nejdou do vzdáleného pole vyzvednout vysílačku, míří pro operační materiál jiné výsadkové skupiny, který se však nachází v těsné blízkosti četnické hlídky. Ta o něm nemá ani tušení. Mikš s Kusým si na okraji všimnou pohybu a při delším pozorování místa nabydou jistoty, že je místo střeženo českým četnictvem. V souladu s předchozími zkušenostmi se domnívají, že četnictvo bude k odbojovým činnostem loajální, zamíří k místu vyjednávat a získat informace. Četnická hlídka je příchozími zaskočena, nicméně k určitému vyjednávání mezi oběma stranami dochází. To je však náhle přerušeno blížícím se automobilem, který přijíždí po poli od dvora Požáry. Protože není známo kdo je v jeho posádce, situace se rychle vyhrocuje. Je reálný předpoklad, že se automobilem blíží gestapo. Parašutista chce opustit prostor, hlídka mu to nedovoluje. Arnošt Mikš rychlým pohybem vytrhne pušku z rukou blízkému Ometákovi a zamíří na opodál stojícího Komínka. Při zmíněném odzbrojování dochází k náhodnému výstřelu, který vzápětí iniciuje palbu Komínka. Ten zasahuje Mikše, ten palbu opětuje a protivníka třikrát zasahuje. Poté padne na znak. Ometák se rychle snaží vzít si svou karabinu zpět, je však zasažen ležícím parašutistou a odpotácí se k okraji pole, kde na následky zranění vzápětí skoná. Postřelený Komínek také padá k zemi, odbojář Josef Kusý prchá lesním průsekem pryč. Parašutista Mikš pak pro vážnost svého zranění ukončuje život vlastní rukou ranou do pravého spánku.

Tolik z nejpravděpodobnější varianty střetu dle výpisu z předchozího článku.

Jednou z hlavních proměnných pro pokus o vyhnutí se střelbě a nenásilnému vyřešení situace do poslední chvíle parašutistou Mikšem byly jeho zkušenosti s protektorátním četnictvem v době jeho operačního nasazení. Pojďme si proto v kostce popsat činnost Mikše v Protektorátu.

Arnošt Mikš byl zařazen do tříčlenné výsadkové operace ZINC jako zástupce velitele. Úkolem ZINCu bylo vytvoření zpravodajské buňky na východní Moravě za pomoci dvou kompletů radiostanic Lípa a předání většího obnosu peněz pro operaci SILVER A. Velitelem ZINCu byl jmenován nadporučík Oldřich Pechal. Třetím členem výsadku byl radiotelegrafista Viliam Gerik. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany v Londýně. Kvůli navigační chybě polského navigátora byli příslušníci desantu vysazeni po jedné hodině ranní 28. března 1942 místo Buchlovských lesů na Moravě u slovenské obce Gbely. Výsadkáři ukryli materiál a o dva dny se pokusili přejít hranice do Protektorátu. Zatímco Mikšovi s Gerikem se přechod podařil, velitel Pechal byl zadržen německou celní hlídkou. Po kontrole dokladů jednoho z nich v nestřeženém okamžiku zastřelil a druhého smrtelně zranil. Podařilo se mu uprchnout, ale vzhledem k blížícím se dalším lidem nestihl odebrat mrtvému celníkovi svoje doklady, podle nichž byl brzy identifikován. Úkryt našel u své rodiny, kde se o několik dní poté sešel také se svými druhy. Od nich se ale dozvěděl, že je po něm vyhlášeno pátrání. Rozhodl se výsadek dočasně rozpustit. Zatímco on se skrýval na Moravě, Mikš s Gerikem zamířil vlakem do Čech. Gerik se vydal na několik záchytných adres do Prahy, když však všechny selhaly, přihlásil se četnictvu a stal se konfidentem gestapa. Arnošt Mikš se vydal do Tábora, kde se setkal se svým bratrem Františkem, příslušníkem tamní četnické stanice. Několik následujících dní mu místní četníci včetně jejich velitele významně pomáhali, zajistili mu ubytování, stravu, i nové doklady. Díky jejich ochotě mohl podlehnout jakési idealizaci četnictva jako celku, neboť se za dobu svého působení nesetkal s neochotou pomoci, nebo dokonce s kolaborací. To mohlo ovlivnit jeho další smýšlení na Požárech. S Tábora se přesunul na Berounsko, kde se za dosud nevyjasněných okolností dozvěděl o výsadku skupin nad Křivoklátem. Spolu s odbojářem Kusým, u kterého v tu dobu pobýval, zamířil na místo seskoku vyzvednout materiál skupiny BIOSCOP.

Právě způsob, jakým se o provedeném seskoku parašutistů u statku Požáry dozvěděl, zůstává jednou z největších záhad z jeho působení v Protektorátu. Existuje svědectví, že byl v den seskoku viděn se dvěma příslušníky desantu BIOSCOP viděn v Roztokách u Křivoklátu. Tomuto se budeme věnovat v dalším díle seriálu o parašutistech na Požárech.

Výpověď jediného přeživšího účastníka přestřelky na Požárech, Václava Komínka, jsme celkem spolehlivě vyvrátili v minulém díle. Připomeňme, že po události vypovídal, jak překvapili dva muže v lesním průseku, jeden z nich začal okamžitě střílet, smrtelně zasáhl kolegu Ometáka a vážně zranil také jeho. Přestřelka nebyla tak náhlá a okamžitá, ale celkem jistě došlo k určitému vyjednávání mezi zúčastněnými. Střelbu inicioval až nešťastný příjezd automobilu v nejméně vhodnou chvíli. Předpokládáme, že i ve vypjaté chvíli chtěl Mikš na základě předchozích zkušeností situaci vyřešit hrozbou a nikoliv násilím. Proti tomuto fakt ale hovoří výpověď odborníka, kterého jsme za tímto účelem oslovili.

Karel K. Můj kamarád už od dětství. Jeho zálibou jsou bojová umění, taktiky blízké obrany i odzbrojení, věnuje se výsadkům a studiu jejich výcviku. Sám absolvoval vojenskou službu u parašutistů a od té doby pravidelně každý rok absolvuje několik seskoků. Jen pro zajímavost, například v bojovém umění Musado obdržel hnědý, tedy druhý nejvyšší pás.

Dejme mu nyní slovo:

Lidem z první vlny výsadku do Protektorátu chyběl především letitý dril v umění blízké obrany. Jejich výcvik spočíval sice v několika měsíčním osvojování si střeleckých dovedností a vojenské taktice, ale fyzickému útoku na protivníka se věnovali jen několik týdnů na zvláštních stanicích STS. Tamní výcvik spočíval nejen v obraně i útoku, ale obsluze výbušnin, pudové palbě, orientaci a podobně. Na účinnou likvidaci protivníka je to velmi krátký čas. Přesto si jen těžko umím představit, že by v této situaci převládla lidskost nad potřebou rychle a účinně vyřešit problém. V tu chvíli je snaha odzbrojit protivníka a druhého pouze ohrozit pasé. Okamžitě bych střílel!

Pokud se budeme držet jeho slov, hypotézu o tom, co se tenkrát na Požárech stalo, by to významně ovlivnilo. Mikš skutečně mohl přijít vyjednávat, když se však na poli objevil přijíždějící automobil, byl nucen urychleně opustit prostor. Četníci mu to zřejmě neumožnili, proto použil svou zbraň. Ne ve snaze je ohrozit, ale s cílem zabít!

Ale jak?

Připomeňme si důležitá fakta.

Z pistole Mikše bylo vystřeleno 5x. Třikrát na Komínka, jednou na Ometáka, jednou ranou ukončil Mikš svůj život.
Puška Ometáka se nacházela pod tělem Mikše, který na ní raněný padl na záda. Z pušky bylo jednou vystřeleno.
Taktéž z karabiny Komínka byla vypálena jedna rána.
Smrtelná rána pro Ometáka směřovala odspodu, vnikem v oblasti žeber, příčně vzhůru pod klíční kost. Zastavila se v oblasti hrtanu.
Mikš inkasoval zásah z pušky do pravého boku, střela vylétla bokem levým.

Pokud by Arnošt Mikš dle výpovědi Komínka tasil zbraň, vystřelil jednou na Ometáka a třikrát na Komínka, který palbu opětoval, dráhy střel by zcela nesouhlasily. Smrtelná střela k Ometákovi by směřovala rovně, a nikoliv odspodu. Taktéž Mikš by byl zasažen zepředu a ne zboku. A kde by se vzala puška Ometáka pod tělem Mikše?

Zůstává jediné vysvětlení. Strážmistr František Ometák se v okamžicích před střelbou nacházel v těsné blízkosti parašutisty Arnošta Mikše. Mohlo tak dojít k zápasu, který by vypadal asi takto:

Mikš se pokouší vyjednávat s četníky, částečně se mu to i daří. Pak se na horizontu objevuje blížící se automobil a parašutista žádá o opuštění prostoru. Ve snaze zabránit mu v ústupu se Ometák nebezpečně přibližuje k Mikšovi. Ten využívá situace a chopí se Ometákovy pušky. Levou rukou jí odkloní od svého těla, zároveň se tělem natočí doprava a lehce poklesne v kolenou. Přitom třeskne výstřel z karabiny Ometáka, který však jde bezpečně mimo Mikšovo tělo. Parašutista bleskurychle sahá do kapsy u kabátu, nahmátne pistoli a ještě v kapse nebo těsně vedle ní zmáčkne spoušť. Pistole v tu chvíli míří vzhůru a kulka fatálně zasáhne Ometáka pod krk. Okamžitě vytáhne pistoli z kapsy, namíří jí na Komínka a vypálí k němu tři střely. Celé to netrvá déle než dvě vteřiny. Zasažený Ometák ihned pouští svou pušku, ta zůstává v levé ruce Mikše. Ten jí současně s vlastní střelbou upouští také a karabina padá na zem za ním. Komínek je zasypán střelami, ale první dvě necítí. Jedna se zastavuje o zápisník v kapse, druhá uvízne v kapse uniformy. Zraní jej až třetí. To už ale Komínek současně mačká spoušť a střela z jeho zbraně zasáhne Mikše do boku. Co vidí Komínek v tu chvíli? V temnotě okraje lesa sleduje zápas dvou lidí a v rychlém sledu třesknou výstřely. Vypálí směrem k dvojici. Mikš padne na znak a Ometák se odpotácí směrem k poli. Nabývá tak dojmu, že zasáhl svého kamaráda!

To spolehlivě vysvětluje, proč o domnělém zásahu svého kolegy hovořil již při převozu na bryčce ke statku Požáry a vzápětí na něm. Viděl náhlý rychlý pohyb parašutisty, vzápětí třeskl výstřel z pušky současně s ranou z pistole a okamžitě padaly další rány směrem k němu. Ve chvíli, kdy stiskl spoušť vlastní pušky, viděl oba aktéry zápasu ještě na nohou. Poté sledoval, jak jeden z mužů padl na zem a druhý se s chroptěním odpotácel pryč. Že mohl zasáhnout svého přítele, se z jeho pohledu jevilo jako reálné. Pravděpodobně se domníval, že výstřel z karabiny Ometáka při rvačce vážně zranil parašutistu a střela z jeho pušky pak zasáhla jeho kolegu.

Mikš z pohledu Karla K. udělal všechno správně. Odklonil zbraň nepřítele mimo svoje tělo, okamžitě jej eliminoval výstřelem vlastní zbraně a ostatní rány směřoval již k druhému, dosud ozbrojenému protivníkovi. Zasáhl ho třemi střelami, ale pouze ta poslední byla zraňující. Když by byla "úspěšná" hned ta první, Mikš by z přestřelky vyvázl pravděpodobně nezraněn. Dle jeho slov šlo o excelentní ukázku likvidace protivníka. Sám by se pokusil jednat stejně!

Všechno do sebe tak nějak zapadá. Výstřel z kapsy je velmi limitujícím, oděv neumožňuje zvednout zbraň vzhůru a střílet rovně proti protivníkovi. Kulka z jeho zbraně tak mohla směřovat na Ometákovo břicho, ale vyklonit zbraň v kapse hlavní nahoru, tak jej zasáhla do oblasti hrudi a krku. Toto zranění je mnohem více devastující a pro protivníka eliminující. Vysvětluje to, proč střela na Ometáka šla směrem vzhůru. V tu chvíli byl Mikš natočen ke Komínkovi bokem. Pravou ruku měl nataženou vodorovně a střílel z ní na Komínka. Ten vypálil jen jednou, ale bohužel se trefil přímo do boku parašutisty.

V celé kauze nám zůstává ještě jedna velká záhada. Jak se Arnošt Mikš dozvěděl o výsadku nad Křivoklátem a byl skutečně viděn po boku dvou parašutistů ráno v den seskoku na mostě v nedalekých Roztokách? Toto se pokusíme osvětlit v dalším díle "Parašutistů na Požárech".

2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz