22. říjen - 28 výročí pro tento den Více
III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12843
GPS: 891
IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270
ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181
Všechny sbory
Všechny sbory
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Lehké opevnění
Lehké opevnění
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Těžké opevnění
Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18171
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí
Celkově přístupů: 3016667
Přístupů dnes: 1715
Max.za den: 12397
a to: 8.9.2024
Online: 74
Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?
| Sazená |  592 |
| Mlýnek | 334 |
| Doksy | 305 |
| Bratronice | 346 |
| Beroun | 304 |
| Karlštejn | 323 |
Hlasů: 2206
- Popis stavebního úseku (31)
- Popis opevnění (2)
- Výzbroj v opevnění (2)
- Výbava opevnění (0)
- Předválečná armáda (0)
- Muzea opevnění (0)
- Odboj proti Říši (3)
- Nezařazené ... (3)
- Všechny články (41)
26.2.2023 | Jan Vála
Vše se v dobré obrátilo a slavný objekt u zdi zámku ve ...
25.12.2017 | Jan Vála
Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...
16.8.2016 | Jan Vála
Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...
Stavební úsek R1 - Mimoň
Důležitá komunikace v otevřeném prostoru od České Lípy na Mnichovo Hradiště před Mimoní byla přehrazena dvěma sledy pevnůstek úseku R1, v pozdější době tento prostor měl být vyztužen devíti pěchotními sruby. Zde se objekty podařilo vybetonovat, v lesích však zůstaly nedokončené.
Stavebně nedokončený úsek R1 - Mimoň byl součástí vnitrozemského obraného postavení, takzvané Liběchovské příčky. Stavba byla zadána 15. června 1938 firmě arch. Rudolf V. Svoboda, Dvořákova 29, Praha XI a v rámci úseku mělo být vybetonováno 61 pevnůstek lehkého opevnění. Velitelem stavebního dozoru byl jmenován štábní kapitán pěchoty Jan Dostál od pěšího pluku 2. Stavební firma zvítězila ve výběrovém řízení s nabídnutou částkou 1,804,366 korun českých, přičemž k dokončení prací měla vyměřený časový úsek 90-ti dní. Tato firma stavěla současně dva úseky na Vltavě, konkrétně 131 - Těchnice a 137 - Podolsko, a v Jižních Čechách započala stavbu úseku 182a - Pašinovice. Na stavbě opevnění se podílela teprve prvním rokem, ovšem kvalita odvedených prací hovořila jednoznačně v její prospěch. Betonáž prvního objektu proběhla již po dvou týdnech od zadání úseku a firma stavěla objekty postupně od severu na jih v obou sledech, neboť obranná priorita spočívala právě v severní části úseku. Do konce září 1938 se podařilo vybetonovat 41 pevnůstek, šest objektů se nacházelo v různém stádiu rozpracovanosti a 14 řopíků, především v jižní části druhého sledu, se nepodařilo zahájit vůbec. Vyúčtovaná částka činila 1,789,937 kč,-Posledním objektem úseku je pevnůstka s číslem 30, typu A-160, v zesíleném provedení. Nachází se v prvním sledu v polích u Srního Potoka. Byla prvním vybetonovaným objektem úseku, zároveň jedním z mála, které měly dokončen i zemní zához. U několika dalších pevnůstek se zemní záhozy s kamennou rovnaninou dochovaly také, ale rozpracovanost již dále klesala. "Třicítka" je tak v současnosti jediným objektem úseku, který se nachází v plném stavebním dokončení. Po válce mu byla vytržena vchodová střílna. Linie pevnůstek odtud ve dvou sledech překračuje důležitou silnici z Jablonného v Podještědí do Mimoně a v Pertolticích pod Ralskem pak druhořadou komunikaci a železniční trať. Zde se z dosud západního směru stáčí na jih a ve dvou sledech pokračuje v polích k silnici od Zákup. V pozdějších letech měl být tento otevřený prostor vyztužen čtyřmi pěchotními sruby, v důsledku zářijových událostí však zůstalo pouze u vytyčení stanovišť a návrhu typu srubů a jejich palebných prostředků. Od zmíněné komunikace pokračovaly jižním směrem dva sledy pevnůstek až ke kompaktnímu lesnímu masivu, na jehož okraji překračovaly železniční trať. Otevřený prostor mezi silnicí a železnicí měl být doplněn třemi objekty opevnění těžkého. Lesním porostem pak linie pokračovala ke kótě Jelení Vršek (307 n.m.), kde měla končit dotykem s posledními pevnůstkami stavebního úseku Q2 - Jestřebí. V lesích je u vybetonovaných pevnůstek stavební dokončenost již nízká. Objekty se tam nachází ve stavu těsně po betonáži. Posledním vybetonovaným objektem je pevnůstka č. 8. Odtud až k Jelenímu vršku se nachází několik výkopů a jedna základová skořápka, 12 objektů druhého sledu nebylo započato vůbec. V okolí započatých objektů prvního sledu se nachází několik úkrytů polního opevnění.
Ani díky vysokému tempu výstavby se všechny pevnůstky úseku nepodařilo do zářijových událostí vybetonovat. Dochovaly se všechny vybetonované objekty, na žádné z nich nebyly německou armádou prováděny zkoušky. V poválečných letech armáda jim nechala zazdít vchody, některé zůstaly zazděné do devadesátých let. Postupně se staly objekty oběťmi svěračů železa, a i to málo, co ze základního vybavení zde zůstávalo, bylo vyrabováno.
Některé objekty jsou vyloženě fotogenické a jejich návštěva stojí za to. Bohužel na některých hezkých pevnůstkách se podepsala ruka sprejerů.