Josef Kusý
Datum narození: 17.02.1909
Datum úmrtí: 31.05.1942
Josef Kusý se narodil 17. února 1909 v Bělči u Litně, č.p.60, nedaleko Berouna. Vyučil se zedníkem a tím se také po celý život živil. V dubnu roku 1942 pracoval na stavbě lávky přes řeku Berounku v Řevnicích. Na stejné stavbě také pracoval Josef Minařík z Halounů, který Josefa Kusého seznámil s parašutistou Arnoštem Mikšem, členem výsadku ZINC. Ten hledal zázemí pro své operování v prostoru Berounska a u Josefa Kusého jej našel. Arnošt Mikš se několik nocí u Kusého ubytoval a poté se vydali na první společnou odbojovou akci na Požáry u Křivoklátu, kde chtěli vyzvednout operační materiál výsadkových skupin, které tam přistály o dva dny dříve. Jestli tam šli pěšky, nebo se svezli autobusem, nám není známo, přes 40 kilometrů dlouhou cestu zvládli bez úhony a před desátou hodinou večer toho dne dospěli na místo. To však bylo hlídáno českými četníky. Došlo k přestřelce, ve které byl zraněn Arnošt Mikš, smrtelně zraněn četník František Ometák a vážně zraněn druhý četník. Parašutista Mikš pro těžké zranění ukončil svůj život vlastní zbraní a Josefu Kusému se podařilo z místa střetu uniknout. Značnou vzdálenost k domovu překonal v noci a na část cesty využil loďku, kterou plul po Berounce.
Druhý den se u něj doma objevil parašutista Bohuslav Kouba, velitel jedné skupiny parašutistů, kteří seskočili na Požárech. Kouba měl v tu dobu informace, že parašutista Gerik z výsadku ZINC (stejného výsadku jako Arnošt Mikš) zradil a oba na zahradě společně vykopali hrob, pro případ, že by se Gerik ukázal. Ten však v tu dobu identifikoval svého mrtvého kamaráda na Požárech. Kouba odjel do Kutné Hory, kde po prozrazení jeho identity spáchal na místní četnické stanici sebevraždu.
2. května 1942 obsadil nacistický vojenský oddíl obec Běleč a zatkl Josefa Kusého i jeho manželku Růženu Kusou. Kusý byl vyslýchán gestapem na četnické stanici v Litni a následně podroben zostřeným výslechům i mučení v Petschkově paláci v Praze. Nikoho dalšího neprozradil.
Josef Kusý byl odsouzen k trestu smrti rozsudkem stanného soudu v Praze ze dne 31. května 1942 a ještě tentýž den popraven zastřelením na střelnici v Praze – Kobylisích.
Rozsudek stanného soudu v Praze ze dne 31. května 1942 zdůvodnil jeho i bratrů Mikšových popravu zastřelením následovně:
Odsouzení poskytovali vědomě úkryt osobám policejně nehlášeným, které mají účast na činech nepřátelských Říši, anebo se policejně nehlásily po nařízení zastupujícího říšského protektora ze dne 27. května 1942, anebo vyzývaly ve veřejnosti k podporování atentátu a atentát schvalovaly, anebo rušily veřejný pořádek a bezpečnost a pracovní mír, anebo je ohrožovaly. Rozsudek byl vykonán 31. května 1942. Jmění odsouzených bylo zabaveno.