Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Mapa Seznam linií Šipka

Pražská čáraPražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: 855
Fotografií: 9198
GPS: 852

Liběchovská příčkaLiběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: 562
Fotografií: 7469
GPS: 351

Lužické horyLužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 12020
GPS: 400

Jizerské horyJizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: 581
Fotografií: 9918
GPS: 409

KrkonošeKrkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 481
Fotografií: 3862
GPS: 144

TrutnovskoTrutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: 446
Fotografií: 9000
GPS: 434

NáchodskoNáchodsko
Linie lehkého opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: 568
Fotografií: 10160
GPS: 414

Orlické horyOrlické hory
Linie lehkého opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: 425
Fotografií: 5816
GPS: 341

PodkrušnohoříPodkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 443
Fotografií: 1318
GPS: 257

Ohře - BlšankaOhře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 634
Fotografií: 34
GPS: 583

Plzeňská čáraPlzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 0
GPS: 814

ŠumavaŠumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 11
Objektů: 573
Fotografií: 424
GPS: 368

Jižní ČechyJižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 18
Objektů: 966
Fotografií: 475
GPS: 650

Vltavská linieVltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 6
GPS: 489

Jižní MoravaJižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: 245
Fotografií: 0
GPS: 245

JeseníkyJeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: 519
Fotografií: 959
GPS: 342

OpavskoOpavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: 262
Fotografií: 0
GPS: 252

OstravskoOstravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Nick: Heslo: Registrace Zapomenuté heslo
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Historie webu Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 332905

Přístupů dnes: 257

Max.za den: 678

a to: 19.5.2020

Online: 9

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?

SazenáGraf 315
MlýnekGraf 121
DoksyGraf 107
BratroniceGraf 136
BerounGraf 115
KarlštejnGraf 112

Hlasů: 906

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Stavební úsek A2 - Slaný

Seznam objektů úseku


Bunkr typu B u silnice na Tuřany

Opevněné předpolí města Slaného. Tak by se dal nazvat výsledek plánovací skupiny, která v dubnu roku 1937 vytyčovala trasu budoucí opevněné linie na Slánsku. Vznikl tak jeden ze dvou prvních stavebních úseků na Pražské čáře.

Léto roku 1936 se chýlilo ke svému závěru. Přes krásné počasí toho roku uprostřed kotliny české příliš pohody mezi obyvatelstvem nepanovalo. Napětí se sousedním Německem rostlo čím dál tím více. Československá armáda musela na zvýšené riziko ozbrojeného konfliktu se svým sousedem reagovat. Z nejvyšších míst dostala za úkol minimalizovat velkou početní převahu nepřítele. Páteř obrany byla svěřena betonu. Umístění pevností na předem připravených místech na předpokládaných útočných směrech nepřátelských armád dávalo obráncům nesporné výhody. Jedna taková linie byla právě betonována mezi Vltavou a Berounkou, na opevněném oblouku mezi Velvary, Slaným, Kladnem a Nižborem. Pevnůstky, které stavebně vycházely ze starších objektů vzorové Maginotovy linie ve Francii, dostaly název podle roku výstavby a dělily se do tří typů. Dalekými čelními palbami přehrazovaly předpokládané útočné prostory Německých armád v případě ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi. Ještě na podzim toho roku však bylo jasné, že pevnůstky vz. 36 svými parametry i odolností nevyhovují zrychlujícímu se stavu zbrojení a bylo proto přistoupeno k vyprojektování odolnějších stanovišť. Tak vnikl bunkr, který v mnoha typech disponoval označením vz.37.

Nová linie byla vytyčována přibližně ve stejných místech jako v minulém roce starší opevnění, místy se staré pásmo ocitlo v předpolí toho nového, jinde tomu bylo naopak. Výraznější změnou ve vedení obranné linie se stala potřeba vytvoření opevněného oblouku před městem Slaný, zatímco starší pevnůstky postřelovaly pole až za městem. Tento oblouk před městem byl v roce 1937 projektován jako první, spolu se sousedním velvarským úsekem. Tam však došlo k několika zdržením a proto kompletně zaměřené budoucí staveniště pevností šlo do nabídky stavebním firmám nejdříve. Široký oblouk před Slaným a dvousledová linie až k obci Ješín představovaly plán vybudování 81 pevnůstek. Pro jejich velké množství a s tím spojenou rychlejší realizaci bylo nakonec rozhodnuto k rozdělení jednoho stavebního úseku a předání dvěma státně spolehlivým firmám. Soutěž k provedení prací vyhrála stavební firma Ing. Dr. Ivan Fifka, Praha 7 a za zadávací částku 985640,- měla vybudovat 43 objektů opevnění. Čáíslování bylo ponecháno jako před rozdělením, první objekty původního úseku tedy spadly do sousedního úseku A9 - Vítov a po přerozdělení tak začínaly číslem 38 nad obcí Dolín. Staveniště bylo předáno a mohlo se začít.

Pro rychlý nástup prací získal stavební úsek A2 - Slaný hned dva primáty. Objekt s číslem 38 byl v polích nad obcí Dolín prvním vybetonovaným objektem opevnění nového vzoru na Pražské čáře a zároveň v celé republice.

V celém úseku byla linie vedena minimálně dvěma sledy pevnůstek. Na jeho konci, při přepažení důležitých silnic, byl doplněn ještě sled třetí. Na počátku úseku byly pevnůstky betonovány pouze v normálním, nezesíleném provedení, i přesto, že zde čelily riziku postřelování z předpolí. Teprve na počátku července roku 1937 bylo nařízeno v ohrožených místech stavět bunkry v odolnosti silnější - vydržet měly dopad 150 milimetrového dělostřeleckého granátu. Do té doby stihla firma vybetonovat 11 objektů. Tyto byly navíc vybaveny pouze jedním pozorovacím periskopem, od července bylo firmám uloženo zabetonování po jedné rouře pro periskop ke každému střeleckému stanovišti. Jestli byly periskopové roury do již vystavěných objektů dodatečně zabetonovány není dodnes známo.

Od obce Dolín vedla linie západním směrem. Palebně přehrazovala silnici od zmíněné vsi ke Slanému, následně pak důležitou komunikaci od Budyně nad Ohří a Zlonic. Tu přetínala několik desítek metrů severně od dnešní průmyslové zóny Slaný - sever, přičemž objekty druhého sledu procházely dnes již průmyslově využívanými místy. Na okraji údolí Byseňského potoka se linie mírně stáčela na jih a po jeho svazích vyklesala až ke korytu zmíněného vodního toku. To bylo využíváno jako ideální protitanková překážka. Objekty úseku v údolí přehrazovaly železnici od Zlonic na Slaný a následně velmi důležitou komunikaci od Loun. U zmíněné silnice stávající druhý sled přecházel na krátkou dobu plynule do třetího a druhý byl vytvářen dvěma jednostrannými bunkry typu D, zasazenými do náspu komunikace. Vzápětí třetí sled palebně zapadal do druhého a linie pokračovala údolím Byseňského potoka dále na západ. V místech dnešní nové rychlostní komunikace na Louny se linie opět rozdělovala do tří sledů a uhnula na jih, kde palebně uzavírala silnici od Tuřan, potažmo Řevničova a Karlových Varů. Na horizontu návrší jižně nad silnice byly vybetonovány poslední objekty úseku, palebně zde navazující na sousední úsek A3 - Smečno.

Betonáž bunkrů proběhla v termínu, poslední objekty byly betonovány na počátku října. Ještě v průběhu měsíce a na počátku následujícího probíhaly dokončovací práce na izolacích objektů proti vodě, skládáním kamenné rovnaniny k čelním stěnám, sypáním zemních záhozů a jejich osetím travou, maskování objektů a další drobné práce. V polovině listopadu byl úsek zcela hotov. Stavební firma vykázala dobré výsledky i při měření kvality betonu, odebrané vzorky ve většině případů odpovídaly předepsaným normám, nebo je přesahovaly. Pouze u jedenácti objektů byla hodnota výdrže betonové kostky v tlaku mírně nižší.

Většina bunkrů úseku byla typu A (oboustranný objekt s palbami vlevo i vpravo), jeden typu B (oboustranný objekt s palbami vlevo a čelně) a pět bunkrů typu D (jednostranný objekt). Dva bunkry u Byseňského potoka byly pro blízkost koryta ohroženy jarní zvýšenou vodou, byly proto vybaveny inundační šachtou malého typu. Ta bývala vybetonována u vchodu a zabraňovala průniku vody do objektu do výše otvoru v hlavní střílně. Objekt s číslem 58a byl zapuštěn do svahu údolí Byseňského potoka týlovou stěnou a potřebu zabránění zasypání vchodu zeminou při dělostřeleckém ostřelování objektu byl svah vyztužen betonovou zídkou.

Dne 16. června 1938 přijel navštívit bunkr nad Byseňským potokem prezident Edvard Beneš. Vyslechl si půlhodinový výklad o obraně prostoru od generála Vojcechovského a deset minut věnoval prohlídce objektu č.65 i jeho vnitřnímu vybavení. Přestože stupeň vybavenosti okolních objektů v roce 1938 neznáme, tento objekt byl jistě ukázkově vybaven na stoprocentní úroveň.

Na opevněné oblouku před městem Slaný začaly v roce 1937 poprvé betonářské práce a o dva roky později, s přesností na několik dní, zde začala okupační správa s odstřelem Pražské čáry. První objekty, roztržené přibližně sedmdesáti kilogramovými náložemi ekrazitu byly právě ty, které palebně měly přehrazovat silnici od Loun a možná tím úplně premiérovým byl č.65, objekt, který zde navštívil o rok dříve i prezident Beneš. Odstřely pak pokračovaly během celého června a počátku července. V polovině měsíce pak byla Pražská čára v troskách. V následujících letech byla z rozvalin objektů těžena kvalitní ocel a betonová drť byla využívána k všemožným účelům v okolí. Odstřelům zůstaly ušetřeny dva bunkry u silnice od Tuřan, oba zachránila blízkost elektrického vedení. Jejich interiéry byly z obav před možným využitím partyzánskou činností vyplněny kamenem ze záhozu a zality betonovou směsí. Bunkry 74/B2-80/Z a 75/A-200/Z jsou tak jedinými objekty úseku. Výraznější pozůstatky v podobě zbytku záhozu a množství betonu v jámě po objektu v ostrůvcích na poli pak můžeme najít po bunkrech č.64, 66, 69, 70 a 73. Opěrná zídka ve svahu zůstala dochována v téměř neporušeném stavu po objektu 58a. Jámy se záhozem se dochovaly i uprostřed lesíků a náletových dřevin na okraji Byseňského údolí, konkrétně po objektech č. 51, 35, 54, 56, 58, 58a a 60, zához se kupodivu dochoval i po objektu 52 na okraji průmyslové zóny Slaný - sever. Před několika lety podlehly zemědělské činnosti do té doby velmi výrazné pozůstatky po objekt č. 47. Posledním výraznějším pozůstatkem je mělká jáma se zbytky záhozu v křoví vedle silnice od Zlonic po objektu č. 45. Po ostatních bunkrech se dochovaly pouze minimální pozůstatky.

Likvidace pozůstatků po opevnění na Slánsku pravděpodobně ještě neskončila, osudy několika dalších stanovišť jsou zřejmě sečteny. Tam, kde projekční skupiny Ředitelství opevňovacích prací v roce 1937 vytyčovaly budoucí stanoviště krytů, tam v době nedávné chodily jiné projekční skupiny. Tentokrát jde o zaměřovače silniční sítě. Téměř totožnými místy co opevnění povede zřejmě v následujících letech důležitý obchvat města Slaný. Pokud bude výstavba odpovídat plánům v mapách, zanikne pět dosud výrazných stanovišť bunkrů a skromné zbytky již nebude možné nalézt po dalších osmi bunkrech.

Stavební úsek A2 - Slaný je jedním z těch výraznějších, které se nám do dnešních dní dochovaly. I přes otevřenost terénu je mnoho stanovišť objektů dodnes čitelných. Dva dochované bunkry pak oko hledačovo jistě velmi potěší.
Fotografie pořízena z mezery mezi prvním a druhým sledem pevnůstek na oblouku před Slaným Fotografie pořízena z mezery mezi prvním a druhým sledem pevnůstek na oblouku před Slaným
Vložil: Jan Vála 31.3.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 873x Facebook EmailTisk
© 2003 - 2020 Jan Vála - lahvic@seznam.cz