Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přehled pevnostních linií Popis úseků Typy objektů Mapa Statistika opevnění

Pražská čára Pražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: LO: 855 TO: 5
Fotografií: 12603
GPS: 856

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 562 TO: 37
Fotografií: 9801
GPS: 596

Lužické hory Lužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 13000
GPS: 405

Jizerské hory Jizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: LO: 582 TO: 30
Fotografií: 12318
GPS: 520

Krkonoše Krkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 482
Fotografií: 5017
GPS: 347

Trutnovsko Trutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 446 TO: 100
Fotografií: 13375
GPS: 532

Náchodsko Náchodsko
Linie opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 568 TO: 125
Fotografií: 14677
GPS: 589

Orlické hory Orlické hory
Linie opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: LO: 425 TO: 98
Fotografií: 14395
GPS: 521

Podkrušnohoří Podkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 442
Fotografií: 5764
GPS: 435

Ohře - Blšanka Ohře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 635
Fotografií: 9204
GPS: 629

Plzeňská čára Plzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 14233
GPS: 905

Šumava Šumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 10
Objektů: 578
Fotografií: 6518
GPS: 418

Jižní Čechy Jižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 14
Objektů: 966
Fotografií: 4867
GPS: 860

Vltavská linie Vltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 1668
GPS: 541

Jižní Morava Jižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: LO: 1471 TO: 67
Fotografií: 15327
GPS: 1125

Jeseníky Jeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 519 TO: 90
Fotografií: 7051
GPS: 501

Opavsko Opavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: LO: 486 TO: 108
Fotografií: 5349
GPS: 562

Ostravsko Ostravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: LO: 300 TO: 47
Fotografií: 2658
GPS: 293

I.sborI.armádní sbor - Čechy na jih a západ od Labe
Stavebních úseků: 83
Objektů: 4478
Fotografií: 47707
GPS: 3991

II.sborII.armádní sbor - severovýchodní Čechy
Stavebních úseků: 56
Objektů: 3392
Fotografií: 65230
GPS: 3014

III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12843
GPS: 891

IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270

ZVV PrahaZemské vojenské velitelství v Praze
Stavebních úseků: 22
Objektů: 672
Fotografií: 8798
GPS: 644

ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181

Všechny sbory Všechny sbory
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150091
GPS: 9991

Lehké opevnění Lehké opevnění
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150091
GPS: 9991
Těžké opevnění Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18218
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí

Nick: Heslo: Registrace

Novinky Album fotografií Muzea opevnění Technické údaje Překážky Diskuzní fórum GPS souřadnice ke stažení Literatura Osobnosti Návštěvní kniha Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Statistika webu Historie webu

Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Stavební úsek A2 - Slaný

Seznam objektů úseku

Opevněné předpolí města Slaného. Tak by se dal nazvat výsledek plánovací skupiny, která v dubnu roku 1937 vytyčovala trasu budoucí opevněné linie na Slánsku. Vznikl tak jeden ze dvou prvních stavebních úseků na Pražské čáře.

Léto roku 1936 se chýlilo ke svému závěru. Přes krásné počasí toho roku uprostřed kotliny české příliš pohody mezi obyvatelstvem nepanovalo. Napětí se sousedním Německem rostlo čím dál tím více. Československá armáda musela na zvýšené riziko ozbrojeného konfliktu se svým sousedem reagovat. Z nejvyšších míst dostala za úkol minimalizovat velkou početní převahu nepřítele. Páteř obrany byla svěřena betonu. Umístění pevností na předem připravených místech na předpokládaných útočných směrech nepřátelských armád dávalo obráncům nesporné výhody. Jedna taková linie byla právě betonována mezi Vltavou a Berounkou, na opevněném oblouku mezi Velvary, Slaným, Kladnem a Nižborem. Pevnůstky, které stavebně vycházely ze starších objektů vzorové Maginotovy linie ve Francii, dostaly název podle roku výstavby a dělily se do tří typů. Dalekými čelními palbami přehrazovaly předpokládané útočné prostory Německých armád v případě ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi. Ještě na podzim toho roku však bylo jasné, že pevnůstky vz. 36 svými parametry i odolností nevyhovují zrychlujícímu se stavu zbrojení a bylo proto přistoupeno k vyprojektování odolnějších stanovišť. Tak vnikl bunkr, který v mnoha typech disponoval označením vz.37.

Nová linie byla vytyčována přibližně ve stejných místech jako v minulém roce starší opevnění, místy se staré pásmo ocitlo v předpolí toho nového, jinde tomu bylo naopak. Výraznější změnou ve vedení obranné linie se stala potřeba vytvoření opevněného oblouku před městem Slaný, zatímco starší pevnůstky postřelovaly pole až za městem. Tento oblouk před městem byl v roce 1937 projektován jako první, spolu se sousedním velvarským úsekem. Tam však došlo k několika zdržením a proto kompletně zaměřené budoucí staveniště pevností šlo do nabídky stavebním firmám nejdříve. Široký oblouk před Slaným a dvousledová linie až k obci Ješín představovaly plán vybudování 81 pevnůstek. Pro jejich velké množství a s tím spojenou rychlejší realizaci bylo nakonec rozhodnuto k rozdělení jednoho stavebního úseku a předání dvěma státně spolehlivým firmám. Soutěž k provedení prací vyhrála stavební firma Ing. Dr. Ivan Fifka, Praha 7 a za zadávací částku 985640,- měla vybudovat 43 objektů opevnění. Čáíslování bylo ponecháno jako před rozdělením, první objekty původního úseku tedy spadly do sousedního úseku A9 - Vítov a po přerozdělení tak začínaly číslem 38 nad obcí Dolín. Staveniště bylo předáno a mohlo se začít.

Pro rychlý nástup prací získal stavební úsek A2 - Slaný hned dva primáty. Objekt s číslem 38 byl v polích nad obcí Dolín prvním vybetonovaným objektem opevnění nového vzoru na Pražské čáře a zároveň v celé republice.

V celém úseku byla linie vedena minimálně dvěma sledy pevnůstek. Na jeho konci, při přepažení důležitých silnic, byl doplněn ještě sled třetí. Na počátku úseku byly pevnůstky betonovány pouze v normálním, nezesíleném provedení, i přesto, že zde čelily riziku postřelování z předpolí. Teprve na počátku července roku 1937 bylo nařízeno v ohrožených místech stavět bunkry v odolnosti silnější - vydržet měly dopad 150 milimetrového dělostřeleckého granátu. Do té doby stihla firma vybetonovat 11 objektů. Tyto byly navíc vybaveny pouze jedním pozorovacím periskopem, od července bylo firmám uloženo zabetonování po jedné rouře pro periskop ke každému střeleckému stanovišti. Jestli byly periskopové roury do již vystavěných objektů dodatečně zabetonovány není dodnes známo.

Od obce Dolín vedla linie západním směrem. Palebně přehrazovala silnici od zmíněné vsi ke Slanému, následně pak důležitou komunikaci od Budyně nad Ohří a Zlonic. Tu přetínala několik desítek metrů severně od dnešní průmyslové zóny Slaný - sever, přičemž objekty druhého sledu procházely dnes již průmyslově využívanými místy. Na okraji údolí Byseňského potoka se linie mírně stáčela na jih a po jeho svazích vyklesala až ke korytu zmíněného vodního toku. To bylo využíváno jako ideální protitanková překážka. Objekty úseku v údolí přehrazovaly železnici od Zlonic na Slaný a následně velmi důležitou komunikaci od Loun. U zmíněné silnice stávající druhý sled přecházel na krátkou dobu plynule do třetího a druhý byl vytvářen dvěma jednostrannými bunkry typu D, zasazenými do náspu komunikace. Vzápětí třetí sled palebně zapadal do druhého a linie pokračovala údolím Byseňského potoka dále na západ. V místech dnešní nové rychlostní komunikace na Louny se linie opět rozdělovala do tří sledů a uhnula na jih, kde palebně uzavírala silnici od Tuřan, potažmo Řevničova a Karlových Varů. Na horizontu návrší jižně nad silnice byly vybetonovány poslední objekty úseku, palebně zde navazující na sousední úsek A3 - Smečno.

Betonáž bunkrů proběhla v termínu, poslední objekty byly betonovány na počátku října. Ještě v průběhu měsíce a na počátku následujícího probíhaly dokončovací práce na izolacích objektů proti vodě, skládáním kamenné rovnaniny k čelním stěnám, sypáním zemních záhozů a jejich osetím travou, maskování objektů a další drobné práce. V polovině listopadu byl úsek zcela hotov. Stavební firma vykázala dobré výsledky i při měření kvality betonu, odebrané vzorky ve většině případů odpovídaly předepsaným normám, nebo je přesahovaly. Pouze u jedenácti objektů byla hodnota výdrže betonové kostky v tlaku mírně nižší.

Většina bunkrů úseku byla typu A (oboustranný objekt s palbami vlevo i vpravo), jeden typu B (oboustranný objekt s palbami vlevo a čelně) a pět bunkrů typu D (jednostranný objekt). Dva bunkry u Byseňského potoka byly pro blízkost koryta ohroženy jarní zvýšenou vodou, byly proto vybaveny inundační šachtou malého typu. Ta bývala vybetonována u vchodu a zabraňovala průniku vody do objektu do výše otvoru v hlavní střílně. Objekt s číslem 58a byl zapuštěn do svahu údolí Byseňského potoka týlovou stěnou a potřebu zabránění zasypání vchodu zeminou při dělostřeleckém ostřelování objektu byl svah vyztužen betonovou zídkou.

Dne 16. června 1938 přijel navštívit bunkr nad Byseňským potokem prezident Edvard Beneš. Vyslechl si půlhodinový výklad o obraně prostoru od generála Vojcechovského a deset minut věnoval prohlídce objektu č.65 i jeho vnitřnímu vybavení. Přestože stupeň vybavenosti okolních objektů v roce 1938 neznáme, tento objekt byl jistě ukázkově vybaven na stoprocentní úroveň.

Na opevněné oblouku před městem Slaný začaly v roce 1937 poprvé betonářské práce a o dva roky později, s přesností na několik dní, zde začala okupační správa s odstřelem Pražské čáry. První objekty, roztržené přibližně sedmdesáti kilogramovými náložemi ekrazitu byly právě ty, které palebně měly přehrazovat silnici od Loun a možná tím úplně premiérovým byl č.65, objekt, který zde navštívil o rok dříve i prezident Beneš. Odstřely pak pokračovaly během celého června a počátku července. V polovině měsíce pak byla Pražská čára v troskách. V následujících letech byla z rozvalin objektů těžena kvalitní ocel a betonová drť byla využívána k všemožným účelům v okolí. Odstřelům zůstaly ušetřeny dva bunkry u silnice od Tuřan, oba zachránila blízkost elektrického vedení. Jejich interiéry byly z obav před možným využitím partyzánskou činností vyplněny kamenem ze záhozu a zality betonovou směsí. Bunkry 74/B2-80/Z a 75/A-200/Z jsou tak jedinými objekty úseku. Výraznější pozůstatky v podobě zbytku záhozu a množství betonu v jámě po objektu v ostrůvcích na poli pak můžeme najít po bunkrech č.64, 66, 69, 70 a 73. Opěrná zídka ve svahu zůstala dochována v téměř neporušeném stavu po objektu 58a. Jámy se záhozem se dochovaly i uprostřed lesíků a náletových dřevin na okraji Byseňského údolí, konkrétně po objektech č. 51, 35, 54, 56, 58, 58a a 60, zához se kupodivu dochoval i po objektu 52 na okraji průmyslové zóny Slaný - sever. Před několika lety podlehly zemědělské činnosti do té doby velmi výrazné pozůstatky po objekt č. 47. Posledním výraznějším pozůstatkem je mělká jáma se zbytky záhozu v křoví vedle silnice od Zlonic po objektu č. 45. Po ostatních bunkrech se dochovaly pouze minimální pozůstatky.

Likvidace pozůstatků po opevnění na Slánsku pravděpodobně ještě neskončila, osudy několika dalších stanovišť jsou zřejmě sečteny. Tam, kde projekční skupiny Ředitelství opevňovacích prací v roce 1937 vytyčovaly budoucí stanoviště krytů, tam v době nedávné chodily jiné projekční skupiny. Tentokrát jde o zaměřovače silniční sítě. Téměř totožnými místy co opevnění povede zřejmě v následujících letech důležitý obchvat města Slaný. Pokud bude výstavba odpovídat plánům v mapách, zanikne pět dosud výrazných stanovišť bunkrů a skromné zbytky již nebude možné nalézt po dalších osmi bunkrech.

Stavební úsek A2 - Slaný je jedním z těch výraznějších, které se nám do dnešních dní dochovaly. I přes otevřenost terénu je mnoho stanovišť objektů dodnes čitelných. Dva dochované bunkry pak oko hledačovo jistě velmi potěší.

2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz