Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přehled pevnostních linií Popis úseků Typy objektů Mapa Statistika opevnění

Pražská čára Pražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: LO: 855 TO: 5
Fotografií: 12603
GPS: 856

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 562 TO: 37
Fotografií: 9801
GPS: 596

Lužické hory Lužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 13000
GPS: 405

Jizerské hory Jizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: LO: 582 TO: 30
Fotografií: 12312
GPS: 520

Krkonoše Krkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 482
Fotografií: 5017
GPS: 347

Trutnovsko Trutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 446 TO: 100
Fotografií: 13238
GPS: 532

Náchodsko Náchodsko
Linie opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 568 TO: 125
Fotografií: 14604
GPS: 589

Orlické hory Orlické hory
Linie opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: LO: 425 TO: 98
Fotografií: 14070
GPS: 521

Podkrušnohoří Podkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 443
Fotografií: 5764
GPS: 257

Ohře - Blšanka Ohře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 635
Fotografií: 9145
GPS: 629

Plzeňská čára Plzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 13840
GPS: 905

Šumava Šumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 10
Objektů: 578
Fotografií: 6456
GPS: 418

Jižní Čechy Jižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 18
Objektů: 966
Fotografií: 4867
GPS: 728

Vltavská linie Vltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 1668
GPS: 541

Jižní Morava Jižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: LO: 1471 TO: 67
Fotografií: 15223
GPS: 1123

Jeseníky Jeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 519 TO: 90
Fotografií: 7051
GPS: 501

Opavsko Opavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: LO: 486 TO: 108
Fotografií: 5331
GPS: 562

Ostravsko Ostravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: LO: 300 TO: 47
Fotografií: 2613
GPS: 293

I.sborI.armádní sbor - Čechy na jih a západ od Labe
Stavebních úseků: 87
Objektů: 4479
Fotografií: 47309
GPS: 3825

II.sborII.armádní sbor - severovýchodní Čechy
Stavebních úseků: 56
Objektů: 3392
Fotografií: 65005
GPS: 2913

III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12739
GPS: 889

IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270

ZVV PrahaZemské vojenské velitelství v Praze
Stavebních úseků: 22
Objektů: 672
Fotografií: 8682
GPS: 601

ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181

Všechny sbory Všechny sbory
Stavebních úseků: 227
Objektů: 11451
Fotografií: 149240
GPS: 9679

Lehké opevnění Lehké opevnění
Stavebních úseků: 227
Objektů: 11451
Fotografií: 149240
GPS: 9679
Těžké opevnění Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 17839
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí

Nick: Heslo: Registrace

Novinky Album fotografií Muzea opevnění Technické údaje Překážky Diskuzní fórum GPS souřadnice ke stažení Literatura Osobnosti Návštěvní kniha Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Statistika webu Historie webu

Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Moje bunkrologická historie

Letos v létě tomu bude 22 let, co moje kroky poprvé v životě cíleně zamířily za předválečným opevněním. Ty kroky poté zadaly směr mnoha dalším rokům.

Psal se rok 1994 a začínal krásný, sluncem zalitý druhý víkend v červenci. Bylo mi tehdy 17 let. S naší trampskou osadou jsme při vandrovním týdenním putování po Kokořínsku dorazili k městu Dubá. Mířili jsme k jeho západnímu okraji, do míst, kde chladná voda koupaliště v Nedamově měla svlažit naše těla, v sílícím vedru nutně potřebující zvýšené chlazení. Dvě tři koupele a dvě piva v místním stánku k nim a bylo nám dobře. Bylo krátce po poledni, když Jarda Kovanda, dlouholetý člen klubu vojenské historie i naší osady, přišel se zajímavým nápadem. V lesích nad Nedamovem prý stojí linie betonových bunkrů. Samozřejmě jsem do té doby při vandrech i výpravách s rodiči na nějaký ten bunkr v pohraničí narazil, příliš zájmu jsem jim jako kluk ovšem nevěnoval. Pražit se na sluníčku při občasné koupeli se mi toho dne moc nechtělo, kývl jsem tedy na Jardovu nabídku průzkumné výpravy po bývalé opevněné linii. Vydali jsme se po silnici směrem na Korce a po chvíli už na pravé straně v poli charakteristické ostrůvky zeleně v poli značily místa, kde železobetonové monolity stály. Jardu však zajímaly ty, co po levé straně stály v krytu lesa.

Toho dne jsme prolezli asi 8 pevnůstek. Do některých se skrze zazděný vchod nedalo vlézt, v jiných uvnitř na nás dýchl charakteristický zápach pevnostního betonu. Fotograficky jsme několik bunkrů zdokumentovali a zamířili zpět k Nedamovskému rybníku.

Ten den jsem zaplál nadšením pro opevnění. Nedlouho poté jsem se zapsal do řad toho samého klubu vojenské historie co můj kamarád a ocitl se na velké klubové schůzi. Na počátku zimy toho roku jsme od známých obdrželi velmi nepodrobný seznam několika linií lehkého opevnění, který se pak stal základem naší průzkumné práce. A v roce 1995, tuším že na jaře, jsem zakoupil mou první knihu o opevnění. PRAŽSKÁ ČÁRA - vnější obrana Prahy od Radana Láška se mou nejoblíbenější knihou na pevnostní téma po dlouhou řadu let a byla to právě ona, která směřovala moje kroky vlastně až do současnosti.

V srpnu roku 1995 jsme s kamarádem Medelákem vyrazili na vandr, jehož cílem bylo najít pár bunkrů Pražské čáry. Z nádraží v Unhošti jsme zamířili skrze pole k Braškovu a odtud k Dolnímu Bezděkovu. Letecké snímky ve zmíněné knize nám měly být oporou, leč tam kde byly na mapě kroužky, jsme žádné bunkry nenacházeli. Tou dobou jsme ještě nevěděli, co vlastně máme hledat. Záplatou na neúspěšné hledání mezi Bezděkovem a Družcem pak byly dva kompletní bunkry, jeden pod silnicí k Bratronicím a druhý na skále nad Bezděkovem. Ještě ten den jsme ve večerních hodinách dorazili do Nižboru, kde jsme zapadli do místní restaurace U lípy. Zdrželi jsme se do pozdních nočních hodin. Velmi nás zaujalo vyprávění místního dědy, který nám nad pivem vyprávěl, jak sledoval demolice bunkrů v okolí Nižboru, o tom, jak je tam stavěli, jak vojáci motající se kolem bunkrů strašně štvali místní mužskou mladistvou populaci, neb uháněli holky z vesnic, jak si chlapík z trosek bunkru vystavěl kus chaty a celý komín ....

Od toho srpna jsme většinu vandrů cílili k opevnění. Nejvíce táhla Liběchovská příčka v okolí Dubé. Několik výprav jsme také zamířili za opevněním těžkým. Na jaře roku 1996 jsme s bráchou a kamarádem Grepou vyrazili na vandr k Berounu a v tamním Hýskově u bunkru za tratí položili základ mnohaletému pomyslnému kempu. Začali jsme podrobně mapovat Pražskou čáru a prvotně se vydali na berounský stavební úsek.

Na podzim toho roku padla poprvé myšlenka na zřízení vlastního muzea opevnění. Volba padla na bunkr za rybníkem v Rozprechticích poblíž města Dubá. Naše stará známá Liběchovská příčka. Než se vyřídila všechna povolení, vydali jsme se do pohraničí shánět vybavení. Tehdy ho bývalo v pevnůstkách na Šumavě i za Jindřichovým Hradcem dostatek. Dost nám přitom vypomáhal Míla Sviták, majitel muzea u Nové Bystřice. Nemalou měrou nám k výrobě vybavení i radou pomáhal i pan Krinke z muzea ve Smečnu. V jeho bunkru jsme se nespočetně krát inspirovali.

A pak nám obecní úřad v Dubé v lednu roku 1997 schválil pronájem pozemku pod bunkrem v Rozprechticích. Mohlo se začít.

O dva měsíce později zemřel brácha. Jeden z hlavních průkopníků bunkrologického koníčku. Pevnostní muzeum jsme dokončili v létě toho roku. Návštěvnost jsme měli vysokou. O půl roku později však přišla návštěva nezvaná. Nezůstalo nám z vybavení vůbec nic. Éra muzea v Rozprechticích skončila.

O dva roky později jsem skočil do chomoutu a narodil se mi syn Tomáš. Vandry a bunkry, dva moje největší koníčky, musely ustoupit do pozadí. Ne však nadlouho. Ke konci roku 2002 jsem obdržel do občanského průkazu záznam rozvedený. Najednou jsem měl opět více volného času, který jsem investoval opět do svých dvou koníčků. Toho druhého se ještě trochu více chytil kamarád Medelák a brzy mě přesvědčil k pokusu o obnovení naší muzejní činnosti. Nějaké vybavení se ještě našlo, ale bunkr u rybníka v Rozprechticích se nám obnovovat nechtělo. Volba padla na naše nejoblíbenější místo. Hýskov. Bunkr za železniční tratí u zmíněné vsi se měl stát naším muzeem číslo dvě. Jenže úřední šiml nebyl tak rychlý jako v případě města Dubá a povolení se nekonečně vleklo, až vyznělo do prázdna. Z myšlenky muzea nakonec sešlo.

Paralelně s myšlenkou vzniku muzea v Hýskově se v mojí hlavě zrodila myšlenka internetové prezentace. Primárně měla být určena právě muzeu, leč velmi brzy rozsah internetové práce rostl. Protože jsem vyučený automechanik, tvorba webových stránek mi dávala trochu zabrat. Když jsem ale studiem za dlouhých večerů "zlomil" jazyk HTML a přiučil se základům PHP, vydal jsem se na průzkumnou dokumentační dráhu celé Pražské čáry.

2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz