30. říjen - 28 výročí pro tento den Více
III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12843
GPS: 891
IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270
ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181
Všechny sbory
Všechny sbory
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Lehké opevnění
Lehké opevnění
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Těžké opevnění
Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18234
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí
Celkově přístupů: 3112724
Přístupů dnes: 8218
Max.za den: 12397
a to: 8.9.2024
Online: 76
Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?
| Sazená |  594 |
| Mlýnek | 338 |
| Doksy | 309 |
| Bratronice | 349 |
| Beroun | 306 |
| Karlštejn | 325 |
Hlasů: 2223
- Popis stavebního úseku (31)
- Popis opevnění (2)
- Výzbroj v opevnění (2)
- Výbava opevnění (0)
- Předválečná armáda (0)
- Muzea opevnění (0)
- Odboj proti Říši (3)
- Nezařazené ... (3)
- Všechny články (41)
26.2.2023 | Jan Vála
Vše se v dobré obrátilo a slavný objekt u zdi zámku ve ...
25.12.2017 | Jan Vála
Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...
16.8.2016 | Jan Vála
Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...
Stavební úsek A9 - Vítov
38 objektů stavebního úseku palebně přehrazovalo jeden z nejrovinatějších míst, kudy opevněné pásmo Pražská čáry vedlo. Mnoho zbytků po bývalé linii zde nenalezneme, přesto vlně odstřelů zůstal ušetřen jeden kryt na okraji Žižic.
Stavební úsek A9 - Vítov vznikl oddělením prvních třiceti osmi objektů od sousedního A2 - Slaný a zadáním výstavby jiné stavební firmě. Důvodem byla snaha o co nejrychlejší tempo stavby linie. Pokud by nedošlo k oddělení kapacit, firma Ivana Fifky z Prahy 7 by obdržela nejrozsáhlejší stavební úsek Pražské čáry, na který neměla kapacity i přesto, že se jednalo o firmu s dobrým jménem a kvalitním pracovním zázemím. Nově vzniklý úsek Ředitelství opevňovacích prací zadalo firmě Antonína Vopršala z Rakovníka, která se na výstavbě opevnění osvědčila již minulý rok, kdy realizovala úsek IXb - Kladno sever. Zadávací dokumenty si zástupce firmy převzal 26. dubna 1937. Firma měla dostatek pracovních kapacit, brzy proto bylo připraveno staveniště a na počátku června již došlo k betonáži prvního objektu.Betonáž následujících objektů pak pokračovala směrem na západ velmi rychle, stavba byla rozdělena velmi vhodně do několika navazujících sekcí. Vpředu se připravovaly výkopy, část dělníků připravovala šalování i armování a betonáři nastupovali ihned po dokončení bednění. Do malé změny v plánech objektů v podobě umístění dvou pozorovacích periskopů do stropnice oboustranných objektů místo stávajícího jednoho stihla firma vybetonovat devět bunkrů. Roury pro druhé periskopy se po změně koncepce do stávajících objektů dodatečně nezabetonovávaly, prvních devět objektů typu A tedy zůstalo pouze s možností pozorování předpolí periskopem jedním. Následující bunkry již byly betonovány se dvěma rourami.
Těžiště obrany v první polovině úseku se ve velice rovinatém terénu opíralo o koryto Červeného potoka. První objekty palebně navazovaly na sousední úsek A1 - Velvary vpravo od obce Ješín. Linie o dvou sledech pevnůstek pak postupovala na západ, přičemž první sled se striktně až k obci Žižice držel koryta Červeného potoka, které bylo vhodnou protitankovou překážkou. Druhý sled pevnůstek postupoval ve vzdálenosti 100 - 150 metrů za sledem prvním a v několika případech jej dalekými bočními palbami podporoval, přičemž ovšem zachovával kontinuitu palebné přehrady druhého sledu jako druhé obranné linie. Před Žižicemi první sled náhle opouští koryto Červeného potoka a vystupuje na planiny vpravo od silnice Velvary - Slaný. Odtud, skryt za horizontem proti pozorování z předpolí pokračuje západním směrem, kde poslední objekty úseku navazují na první bunkry sousední A2. Druhý sled se u zmíněné obce ještě několik stovek metrů drží vlevo od silnice na Slaný a dvěma objekty A-120 onu silnici palebně uzavírá. Následně i on přechází na pravou stranu a pokračuje ve vzdálenosti kolem 150-ti metrů v kopírování sledu prvního, aby taktéž jeho poslední objekty navazovaly na první druhosledové bunkry slánského stavebního úseku.
Krom tří objektů byly všechny bunkry oboustranné, tedy typu A. Většina z nich byla vzhledem k umístění v otevřeném terénu v zesíleném stupni odolnosti. Pro umístění v záplavovém pásmu Červeného potoka byly tři objekty vybaveny inundační šachtou malého typu. Stavební úsek byl kompletně dokončen, stav vnitřní vybavenosti bunkrů při zářijové mobilizaci v roce 1938 neznáme.
Na počátku léta podléhal jeden objekt za druhým detonacím demoličních skupin. Pevnůstky byly trhány ekrazitovými náložemi a prozatím ponechány ve stavu po prvotním rozvalení. V následujících letech byla z pozůstatků těžena dalšími odstřely kvalitní ocel a betonová drť využita k jiným účelům. Odstřelu byl pro blízkost budovy ušetřen pouze objekt s evidenčním číslem 22, typu A-120 Z. Jeho interiér byl vyplněn lomovým kamenem a zabetonován. Jeho levá střílna byla poničena. V devadesátých letech skupinka nadšenců interiér vyčistila a zahájila rekonstrukci, která však zůstala nedokončena. Dnes stojí objekt na soukromé zahradě a je nepřístupný.
Velká většina objektů zmizela beze stopy, nebo jen s minimálními pozůstatky. O velkou část zahlazení pozůstatků se postaraly nově vznikající i rozšiřované stávající ovocné sady, které pohlcují většinu bývalé linie západně od Žižic. Přesto po objektu č.32 zůstaly v sadu rozsáhlé pozůstatky, které se dochovaly ve stavu po prvním odstřelu pevnůstky. Stop bunkru zůstal převrácený na záhozu a čelní stěna objektu stojí v téměř původní výši. Do roku 2003 byla k vidění nad Vítovem stropní deska po objektu č.27, převrácená na zbytku záhozu. Po vysázení sadu byly pozůstatky po pevnůstce zcela zahlazeny.
Patrné pozůstatky po záhozech a větší kusy betonu zůstávají po objektech č. 2, 14, 15, 21 a 24. Po zbytku objektu jsou pozůstatky sporadické, nebo vůbec žádné.