Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přehled pevnostních linií Popis úseků Typy objektů Mapa Statistika opevnění

Pražská čára Pražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: LO: 855 TO: 5
Fotografií: 12603
GPS: 856

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 562 TO: 37
Fotografií: 9801
GPS: 596

Lužické hory Lužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 13000
GPS: 405

Jizerské hory Jizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: LO: 582 TO: 30
Fotografií: 12318
GPS: 520

Krkonoše Krkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 482
Fotografií: 5017
GPS: 347

Trutnovsko Trutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 446 TO: 100
Fotografií: 13358
GPS: 532

Náchodsko Náchodsko
Linie opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 568 TO: 125
Fotografií: 14603
GPS: 589

Orlické hory Orlické hory
Linie opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: LO: 425 TO: 98
Fotografií: 14395
GPS: 521

Podkrušnohoří Podkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 442
Fotografií: 5764
GPS: 435

Ohře - Blšanka Ohře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 635
Fotografií: 9204
GPS: 629

Plzeňská čára Plzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 14243
GPS: 905

Šumava Šumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 10
Objektů: 578
Fotografií: 6518
GPS: 418

Jižní Čechy Jižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 16
Objektů: 966
Fotografií: 4867
GPS: 733

Vltavská linie Vltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 1668
GPS: 541

Jižní Morava Jižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: LO: 1471 TO: 67
Fotografií: 15223
GPS: 1123

Jeseníky Jeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 519 TO: 90
Fotografií: 7051
GPS: 501

Opavsko Opavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: LO: 486 TO: 108
Fotografií: 5331
GPS: 562

Ostravsko Ostravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: LO: 300 TO: 47
Fotografií: 2613
GPS: 293

I.sborI.armádní sbor - Čechy na jih a západ od Labe
Stavebních úseků: 85
Objektů: 4478
Fotografií: 47717
GPS: 3864

II.sborII.armádní sbor - severovýchodní Čechy
Stavebních úseků: 56
Objektů: 3392
Fotografií: 65209
GPS: 3014

III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12739
GPS: 889

IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270

ZVV PrahaZemské vojenské velitelství v Praze
Stavebních úseků: 22
Objektů: 672
Fotografií: 8798
GPS: 644

ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181

Všechny sbory Všechny sbory
Stavebních úseků: 225
Objektů: 11450
Fotografií: 149972
GPS: 9862

Lehké opevnění Lehké opevnění
Stavebních úseků: 225
Objektů: 11450
Fotografií: 149972
GPS: 9862
Těžké opevnění Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18085
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí

Nick: Heslo: Registrace

Novinky Album fotografií Muzea opevnění Technické údaje Překážky Diskuzní fórum GPS souřadnice ke stažení Literatura Osobnosti Návštěvní kniha Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Statistika webu Historie webu

Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Stavební úsek B29 - Slapy

Seznam objektů úseku

Nejjižnější stavební úsek Vnějšího opevnění Prahy patří zároveň k těm nejvíce zahlazeným. Nedochovala se zde žádná pevnůstka a nalézt zde lze jen skrovné pozůstatky po celkem 52 vybetonovaných objektech.

Skupiny, vytyčující vojenské opevnění ve Středních Čechách, dorazily do oblasti kolem Slap teprve na počátku léta 1937. Útok nepřátelských armád v tomto prostoru odhadovali vojenští analytici jako méně pravděpodobnější než například v prostoru Berounska, kde vystavění stálého opevnění mělo na jaře toho roku vyšší prioritu. Stanoviště budoucích obranných pevností se v okolí Slap začalo vytyčovat v době, kdy kolem Berounky a na širokém oblouku kolem Kladna, Slaného a Velvar běžely již první práce naplno. Zdržení zde zapříčinila také nejasná poloha obranné linie. Původní předpoklad průběhu pevnostního pásma spočíval v jeho vedení lesem severně od Slap přes kótu Vyhlídka a končit měla pod vrchem Rovínek dotykem o řeku Vltavu, podél níž byla plánována v roce následujícím výstavba tzv. Vltavské linie. Nakonec kratší lesní varianta průběhu úseku B29 neprošla a byla zvolena delší polní, s koncem úseku v prostoru Ždáňské hory. Když byla dokončena projektová dokumentace, bylo vyzváno několik státně spolehlivých firem k účasti na soutěži o zakázku na výstavbu úseku. Nejvýhodnější nabídku podala firma Inženýra Josefa Filipa z Prahy 19 a obdržela tak 4. srpna 1937 zadávací smlouvu k provedení prací. Jako velitel stavebního dozoru byl jmenován nadporučík dělostřelectva Vlastimil Volák.

Stavební úsek B29 - Slapy se dělil na dvě části, oddělené od sebe několika kilometrovou mezerou, kterou o rok později vyplnily objekty úseku 118. Proluka v lesním masivu mezi Malou Lečicí a kótou Chlum západně od Slap umožnila úsporu finančních prostředků, které byly investovány do exponované pevnostní uzávěry u Klatov.

První objekty úseku stály v prvním sledu u Novoveského potoka východně od sanatoria v Nové Vsi pod Pleší, v místech, kde byly vystavěny poslední pevnůstky úseku B8. Koryto potoka zde bylo výbornou protitankovou překážkou, postřelovanou prvním sledem pevností, zatímco druhý sled se ubíral po polích západně od Senešnice. Dosažením zmíněné vsi se opevněná linie rozdělila do tří sledů, ve kterém první sled stále kopíroval tok Novovseského potoka a stal se tak druhým, neboť uzávěra klesajícího údolí se silnicí od Velké Lečice čítající dva objekty byla předsunuta o několik desítek metrů kupředu. Dále pak opět dvou sledová linie pokračovala východním směrem, první sled dnem údolí kopírující tok zmíněného potoka a druhý nad údolím po polích. Takto dosáhla linie vsi Malá Lečice, kde končila první část úseku.

Na skále nad Malou Lečicí měl být vybudován ještě objekt B29/19/A-160, jeho stavba však nebyla schválena. O rok později na stejném místě a ve stejném typu pevnůstky, pouze v zesíleném provedení, byl vystavěn bunkr 75/A-160, patřící k úseku 118 - Slapy.

Druhá část úseku začínala severně od kóty Chlum, poblíž dnešní čerpací stanice u Slap. Kolem silniční křižovatky Štěchovice - Slapy - Nový Knín vytvářely dva sledy pevností poměrně silnou uzávěru. V těsné blízkosti obce Slapy probíhaly ještě dva sledy pevnůstek, jižně odtud pak pokračoval až ke konci úseku sled pouze jeden. Přes pole a louky dosáhla linie údolí pod Ždáňskou horou, přičemž dva objekty byly vybudovány na jeho dně. Poslední, a palebně téměř samostatný objekt úseku, stál vysoko na temeni zmíněné hory. Výstřel jeho pravé střílny směřoval ještě k Pražské čáře, zatímco jeho levá střílna již mířila k hladině Vltavy hluboko pod ním a o rok později palebně navazovala na první pevnůstky úseku 122 - Moráň (Živohošť), patřícího pod tzv. Vltavskou čáru.

Přípravné práce trvaly dlouho. Betonáž prvního objektu byla provedena až v druhé polovině října, tedy více jak dva měsíce od předání zadávací smlouvy stavební firmě. Betonáž dalších pak probíhala již poměrně rychle, od srpna firma provedla v úseku řadu přípravných prací a nyní mohl "vyrůstat" jeden řopík za druhým. Betonáž poslední pevnůstky proběhla krátce před vánocemi a dokončovací práce pak probíhaly v úseku ještě brzy na jaře následujícího roku. V kvalitě provedení se stavební firma také příliš nevyznamenala, pouze ve dvou známých případech dosáhla pevnost zkušebních betonových kostek v tlaku požadované normy, za což byla ve výsledné částce firma penalizována. Přesto však nelze mluvit o nekvalitě betonu, i v menší odolnosti výrazně převyšoval tehdejší zavedené normy. Po odečtech za zdržení prací i za nižší pevnost zkušebních vzorků z většiny objektů firma obdržela v konečném vyúčtování částku 1431969,-

Všechny objekty úseku B29 byly za války zničeny, přičemž první vlnu odstřelů v létě 1939 přečkalo hned sedm objektů (č. 6, 7, 8, 18, 25, 26 a 41). Jejich interiér byl vyplněn lomovým kamenem vybraným ze záhozu a prolit betonovou směsí. V zimě 1942 - 43 však všech sedm těchto objektů padlo za oběť válečné potřebě kvalitní oceli. Menšími odstřely byly postupně objekty zlikvidovány a ocel odvezena do hutí.

Nedlouho po odstřelech objektů v roce 1939 začala být z pevnůstek vybírána ocel a beton byl využit v okolí. Stanoviště tak postupně mizela z krajiny. Pouze v lesních úsecích se většinou dochovaly charakteristické jámy po objektu se záhozem. Hezké pozůstatky se dochovaly po objektech č. 12, 13 a 14 na dominantní výšině nad údolím Novoveského potoka mezi Senešnicí a Malou Lečicí. V době absence listí na stromech se od výrazných stanovišť rozkládají pěkné výhledy do předpolí a lze sledovat, jak vynikající možnost výstřelu dvě pevnůstky typu A a jedna typu E měly.

V okolí Slap se zbytků po opevnění dochovalo nejméně. Viditelnějším pozůstatkem je pouze na poli zarostlý zához po objektu č.32 a v lese západně od křižovatky Štěchovice - Slapy - Nový Knín pak lze vysledovat dva charakteristické záhozy s jámou po objektu. Větší kus betonu lze nalézt po objektu č.33. Jinak krom skrovných pozůstatků po objektech nelze nalézt téměř nic.

2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz