Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Přehled pevnostních linií Popis úseků Typy objektů Mapa Statistika opevnění

Pražská čára Pražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: LO: 855 TO: 5
Fotografií: 12603
GPS: 856

Liběchovská příčka Liběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 562 TO: 37
Fotografií: 9801
GPS: 596

Lužické hory Lužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 13000
GPS: 405

Jizerské hory Jizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: LO: 582 TO: 30
Fotografií: 12318
GPS: 520

Krkonoše Krkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 482
Fotografií: 5017
GPS: 347

Trutnovsko Trutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: LO: 446 TO: 100
Fotografií: 13391
GPS: 532

Náchodsko Náchodsko
Linie opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 568 TO: 125
Fotografií: 14677
GPS: 589

Orlické hory Orlické hory
Linie opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: LO: 425 TO: 98
Fotografií: 14395
GPS: 521

Podkrušnohoří Podkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 442
Fotografií: 5764
GPS: 435

Ohře - Blšanka Ohře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 635
Fotografií: 9204
GPS: 629

Plzeňská čára Plzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 14243
GPS: 905

Šumava Šumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 10
Objektů: 578
Fotografií: 6518
GPS: 418

Jižní Čechy Jižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 14
Objektů: 966
Fotografií: 4867
GPS: 860

Vltavská linie Vltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 1668
GPS: 541

Jižní Morava Jižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: LO: 1471 TO: 67
Fotografií: 15327
GPS: 1125

Jeseníky Jeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: LO: 519 TO: 90
Fotografií: 7051
GPS: 501

Opavsko Opavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: LO: 486 TO: 108
Fotografií: 5349
GPS: 562

Ostravsko Ostravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: LO: 300 TO: 47
Fotografií: 2658
GPS: 293

I.sborI.armádní sbor - Čechy na jih a západ od Labe
Stavebních úseků: 83
Objektů: 4478
Fotografií: 47717
GPS: 3991

II.sborII.armádní sbor - severovýchodní Čechy
Stavebních úseků: 56
Objektů: 3392
Fotografií: 65230
GPS: 3014

III.sborIII. armádní sbor - jižní Morava
Stavebních úseků: 19
Objektů: 1294
Fotografií: 12843
GPS: 891

IV.sborIV. armádní sbor - severní Morava
Stavebních úseků: 37
Objektů: 1433
Fotografií: 13374
GPS: 1270

ZVV PrahaZemské vojenské velitelství v Praze
Stavebních úseků: 22
Objektů: 672
Fotografií: 8798
GPS: 644

ZVV BrnoZemské vojenské velitelství v Brně
Stavebních úseků: 6
Objektů: 181
Fotografií: 2098
GPS: 181

Všechny sbory Všechny sbory
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991

Lehké opevnění Lehké opevnění
Stavebních úseků: 223
Objektů: 11450
Fotografií: 150101
GPS: 9991
Těžké opevnění Těžké opevnění
Stavebních úseků: 13
Objektů: 713
Fotografií: 18234
GPS: 661
Dělostřelecké tvrze
Jiné objekty
Místa událostí

Nick: Heslo: Registrace

Novinky Album fotografií Muzea opevnění Technické údaje Překážky Diskuzní fórum GPS souřadnice ke stažení Literatura Osobnosti Návštěvní kniha Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Statistika webu Historie webu

Přihlásit se k odběru
novinek e-mailem:

Info

Pražská čára v proudu času

Mohutná středočeská obranná linie skončila v roce 1939 v troskách. Rozvaliny objektů se táhly od Mělníka přes Slaný, Kladno a Beroun až ke Slapům. Osud většiny objektů však ani zdaleka neskončil.

Psal se rok 1936, když první plánovací skupiny nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací poprvé vyrazily do terénu západně od Prahy. Ještě v tomtéž roce bylo vybudováno na linii Velvary - Slaný - Kladno - Nižbor sedmasedmdesát malých pevnůstek, které nesly označení vz.36. Další oblasti měly být opevněny stejnými typy bunkrů v následujícím roce. Dvou nebo tří střílnové hranaté betonové bunkry byly budovány na svazích přivrácených možnému postupu nepřítele a měly rušit jeho řady dalekou a přesnou čelní palbou. Tato taktika se však dala uplatnit pouze krátkodobě, neboť po odhalení pevnůstky by tato byla jistě velmi rychle na mušce polnímu dělostřelectvu, vůči jehož palbě nebyly objekty odolné. Vlastně šlo o kryty vůči palbě pěchotních zbraní a střepinám po dělostřeleckém odstřelování, přímý zásah projektilem tehdy běžné ráže 7,5 cm by pevnůstka nevydržela. Efektivnější způsob obrany se nabízel v boční, vzájemně provázané palbě. Projektanti nového typu lehkého opevnění se inspirovali vzorem na francouzské Maginotově linii a ve zmenšené míře s mnohými vylepšeními vyprojektovali zcela nový typ opevnění, kterému se brzy po výstavbě prvních kusů začalo dle názvu zadavatele lidově říkat "řopík".

Opevnění vz.37 již nebylo koncepčně řešeno jako pás nesouvisle roztroušených pevnůstek na výhodných postaveních s dobrým výhledem do předpolí, koncipováno bylo jako pevná provázaná linie, vedená pokud možno místy, kam dělostřelectvo nemohlo zasáhnout přímou palbou. Nově budovaná linie vedla v podstatě stejnými místy jako v loňském roce, jen byla prodloužena od Nižboru přes Beroun, Zadní Třebaň a Mníšek pod Brdy ke Slapům, kde končila dotykem o řeku Vltavu. V roce 1937 tak vznikl široký oblouk před hlavním městem z kvalitního a na tehdejší dobu velmi moderního opevnění.

V roce 1938 byla stávající linie posílena o dalších 175 objektů a počet pevnostních staveb na Pražské čáře dosáhl počtu 834 pevnůstek. V následujících letech mělo být obranné pásmo posíleno těžkým opevněním i další výstavbou opevnění lehkého po zjištění hluchých prostor v linii, vlivem zářijových událostí však k ničemu dalšímu nedošlo. Práce byly na Pražské čáře zastaveny.

V březnu 1939 po okupaci zbytku Československa Německem vznikl Protektorát Čechy a Morava. V okupační správě v následujících týdnech sílily obavy z možného využití pevnůstek odbojovými organizacemi. I několik mužů za kulomety ve střílnách objektů na vybraných místech mohlo vážně narušit hladké přesuny armád i materiálu. V plánech byla válka s Polskem a německá armáda musela mít v týlu nerušené možnosti logistiky i přepravy jednotek. Protože velké množství betonových pevnůstek stále přehrazovalo důležité komunikace a železnice v kotlině české, byla nařízena likvidace veškerého opevnění na území Protektorátu.

Destrukce objektů byla započata v polovině června roku 1939. Pomocí třaskavin jí prováděly čtyři německé firmy. Během jednoho měsíce ležela velká část objektů Pražské čáry v troskách. Ty byly zpravidla prozatím ponechány na místě. Odstřelu zůstalo ušetřeno 78 objektů, které stály v blízkosti civilních budov nebo důležitých staveb. Jejich znehodnocení spočívalo v zabetonování interiéru.

V následujících letech bylo přistoupeno k dalším likvidacím trosek objektů. Podle nařízení okupační správy byly najaty české firmy, které z trosek vytěžovaly kvalitní ocel a předávaly jí k dalšímu zpracování pro válečné potřeby Německa. Pomocí menších náloží byly bloky betonu znovu odstřelovány a poté ručními kladivy rozbíjeny na menší části. Ocel byla odvážena do hutí, betonová drť sloužila jako kvalitní materiál pro vyspravení cest v okolí, nebo byla odvážena ke zpracování jinam. Trosky tak postupně mizely z protektorátní krajiny.

Další ranou Vnějšímu opevnění Prahy byla zima mezi roky 1942 a 43. Většina trosek byla tou dobou již odtěžena a válečný průmysl stále stupňoval požadavky na kvalitní ocel. Do hledáčku tak padly další, původně zabetonované pevnůstky na Pražské čáře. Pomocí menších náloží jej firmy, někdy i za účasti majitelů okolních pozemků rozbily, vytěžily železo a betonovou drť zpracovaly stejným způsobem jako před třemi lety. Takto padlo za oběť dalších 31 objektů.

Byl konec války a zdálo se, že Pražská čára má nejhorší za sebou. Uvažovalo se dokonce o znovuvybudování linie dle původních plánů, leč do roku 1948 se nestalo nic a poté přechod k nové vojenské doktríně další opevňovací plány pohřbil.

Ovšem i po konci válečných let zbyla po většině objektů dobře čitelná stopa. Tak velké množství betonu se prostě nedá "uklidit" za několik let. Detonace, trhající bunkry na kusy, odhazovaly kousky i větší bloky betonu na velké vzdálenosti. Ty pak překážely zemědělským činnostem, ničily se rádla pluhů a betonová drť znehodnocovala zemědělskou půdu.

Na mnoha místech zůstaly trosky bunkrů tak, jak se dochovaly po prvním odstřelu. Například mezi Studeněvsí a Přelící tak zůstaly všechny objekty. K likvidaci trosek přistoupilo místní zemědělské družstvo za pomoci armády v šedesátých letech. Takto zmizelo 11 trosek, po kterých v současnosti jen velmi těžko nalézt stopy. Pouze dva objekty "jezeďákům" unikly a dochovaly se v nezměněném stavu do současnosti.

V lesních úsecích se pozůstatky po objektech dochovaly čitelné dodnes. Zemní záhozy tvoří v okolních lesích poměrně dobře viditelnou dominantu, jámy plné betonu pak najdeme u většiny z nich, přičemž často slouží jako skládka odpadu pro blízké zahrádkářské kolonie.

Kolem sedmi desítek pozůstatků po objektech pohltil rychlý urbanistický boom, který po válce na sebe nenechal dlouho čekat a trval až do přelomu tisíciletí. Rozšiřování vesnic i měst, zakládání chatových kolonií, vystavění výrobních závodů, přeložka železniční trati i stavba nových silnic, to vše dokonale zahlazovalo zbytky kdysi mohutné obranné linie.

Ani po nástupu nového tisíciletí nemá opevnění Pražské čáry "klid". Od mé první prohlídky opevněného předmostí Prahy uběhlo již dvacet let, od podrobného a téměř kompletního průzkumu mezi lety 2003 - 2006 je to let deset. Ani bych nevěřil, kolik za tu dobu zaniklo viditelných pozůstatků a jak moc se zub času, matka příroda i činnost člověka podepisuje na současnou podobu Pražské čáry. Někde dobře nalezitelné, byť drobné pozůstatky v období mého prvního průzkumu zcela zmizí. Padají za oběť stále se rozrůstající novodobé zástavbě, mizí při zemědělské činnosti, zanikají při těžbě dřeva, jsou rozebírány aby nepřekážely, nebo aby poskytly stavební materiál. Rozsáhlé pozůstatky po objektu č.18 úseku B6 zmizely nedávno pod novodobou navážkou, pravé krycí ucho bunkru B6/22/A-200Z bylo rozebráno majitelem pozemku, stropní deska bunkru A9/27/A-200Z byla zničena při rozšíření blízkého sadu a pozůstatky pěti objektů nad Berounem byly odvezeny při stavbě golfového hřiště. Zcela zahlazeny byly dobře nalezitelné zbytky po bunkru B7/18/A-220Z, které se ocitly v cestě výstavbě rodinného domu. Také osud skromných pozůstatků po B7/28/A-120Z zpečetil nový dům. Slavné "Karlštejnské déčko" téměř splynulo s nově budovanou restaurací. I pro oko nezkušeného "bunkráka" dobře viditelné zbytky po objektu 116/111/A-160/Z zmizely při výstavbě cyklostezky podél Berounky. Odstraněny byly také pozůstatky po objektu A1/50/A-160/Z stavbou solární elektrárny. Blíží se konec pozůstatkům po několika objektech na předpolí Slaného, stavba obchvatu města zřejmě zcela zlikviduje čtyři dosud výrazné zbytky bunkrů a zhruba desítky téměř zahlazených, přesto stále oku zkušeného lovce ostatků po bunkrech čitelné pozůstatky stanovišť.

Jsou ovšem i případy, kdy se zcela zaniklé bunkry opět "objevují". Rádlo zemědělského pluhu vytáhlo z ornice poměrně dosti velký kus betonu po objektu A3/2/A-180/Z, jehož zbytky byly ještě o několik let dříve zcela nenalezitelné. Tak velký kus betonu jistě bude další zemědělské činnosti překážet a brzy zřejmě opět zmizí. Při předělávání zahrady v Dolu Libušín byla po odkrývce travního porostu vyhrnuta a vedle zahrady odvezena hromada betonové drti, která tak za blízkou rybárnou tvoří dobře viditelné pozůstatky po objektu 112/7/B1-80/Z, do té doby zcela zahlazeného.

Nově objevené zbytky po bunkrech jsou ale spíše výjimkou a je jisté, že torzo Pražské čáry bude nadále mizet. Stále další a další stanoviště budou stát v cestě novodobé výstavbě a zemědělská činnost bude pozůstatky po pevnůstkách zaorávat.

2003 - 2024 Jan Vála - lahvic@seznam.cz