Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Mapa Seznam linií Šipka

Pražská čáraPražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: 855
Fotografií: 9198
GPS: 852

Liběchovská příčkaLiběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: 562
Fotografií: 7469
GPS: 351

Lužické horyLužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 12020
GPS: 400

Jizerské horyJizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: 581
Fotografií: 9918
GPS: 409

KrkonošeKrkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 481
Fotografií: 3862
GPS: 144

TrutnovskoTrutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: 446
Fotografií: 9000
GPS: 434

NáchodskoNáchodsko
Linie lehkého opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: 568
Fotografií: 10160
GPS: 414

Orlické horyOrlické hory
Linie lehkého opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: 425
Fotografií: 5816
GPS: 341

PodkrušnohoříPodkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 443
Fotografií: 1318
GPS: 257

Ohře - BlšankaOhře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 634
Fotografií: 34
GPS: 583

Plzeňská čáraPlzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 0
GPS: 814

ŠumavaŠumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 11
Objektů: 573
Fotografií: 424
GPS: 368

Jižní ČechyJižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 18
Objektů: 966
Fotografií: 475
GPS: 650

Vltavská linieVltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 6
GPS: 489

Jižní MoravaJižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: 245
Fotografií: 0
GPS: 245

JeseníkyJeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: 519
Fotografií: 959
GPS: 342

OpavskoOpavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: 262
Fotografií: 0
GPS: 252

OstravskoOstravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Nick: Heslo: Registrace Zapomenuté heslo
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Historie webu Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 332909

Přístupů dnes: 261

Max.za den: 678

a to: 19.5.2020

Online: 8

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?

SazenáGraf 315
MlýnekGraf 121
DoksyGraf 107
BratroniceGraf 136
BerounGraf 115
KarlštejnGraf 112

Hlasů: 906

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Stavební úsek B6 - Beroun

Seznam objektů úseku


Bunkr č.42 v Berouně

Jeden z nejčastěji využívaných směrů nepřátelských armád táhnoucích k hlavnímu městu přehrazoval velmi silně opevněný úsek, který dostal označení B6. Spolu s vloženými objekty úseku 116 pak vytvářel vůbec nejširší palebnou přehradu Pražské čáry.

Prostor kolem města Berouna byl odpradávna jedním z nejvytíženějších při přesunech nepřátelských armád na našem území. V raném i pozdním středověku tudy proudily armády směrem do centra kotliny české, opačným směrem poté na Plzeňsko a do Bavorska. Odehrálo se zde i několik bitev, z nichž asi nejvýznamnější se stala bitva u Loděnice. Za druhé světové války tudy ustupovaly německé armády a kdyby se americké nezastavily v Plzni, vysvobodit Prahu z područí okupantů by se vydaly právě tudy. Přestože si vojenská správa v druhé polovině třicátých let minulého století uvědomovala důležitost tohoto prostoru, je s podivem, že v prvním roce opevňovacích prací ve Středních Čechách jej z plánů prozatím vynechala a plánovala jej až na následující etapu opevňování. Pouze jediný bunkr postřeloval koryto řeky Berounky u Nižboru. O to silnější obrana zde byla navržena v následujícím roce. Vytyčování stanovišť budoucích betonových krytů nového typu započalo na jaře roku 1937 v prostoru mezi Nižborem a Berounem. Vytyčeno a následně vybudováno zde bylo pásmo místy až o třech sledech pevnůstek, přičemž v následujícím roce při posilování obrany úseku vloženými objekty úseku 116 pak některé bunkry pak stály dokonce ve čtvrtém sledu. Vzniklo zde tak nejsilnější obranné postavení Pražské čáry, opírající se o významnou přírodní překážku proti tankům v podobě koryta řeky Berounky.

První objekt úseku B6 - Beroun stál pod železniční tratí západně od obce Nižbor. Vlevo palebně navazoval na poslední bunkr sousedního A5 - Chyňava. Palbou jeho levé střílny částečně pokrýval koryto Berounky a zahájil tak vedení prvního sledu pevnůstek, který nepřetržitě tok zmíněné řeky z levého břehu kontroloval.

Podle průběhu prvního sledu lze dobře vysledovat rozdílnost opevněné koncepce mezi rokem 1937 a 1938. V prvním roce objekty úseku B6 sice hájily předními okraji palebných vějířů hladinu řeky, ale důsledně přitom dbaly boční ochrany. Pevnůstky tak bývaly budovány v typech, úhly hlavních střílen se mírně odvracejících od koryta. Kulomety ve střílnách tak měly kontrolu nad řekou až ve větší vzdálenosti a byly lépe chráněny před palbou z pravého břehu. Oproti tomu bunkry z roku následujícího, stavěné v rámci úseku 116 a doplňující palby "bé-šestky", mívaly střílny více natočené k řece a svou palbou mohly kulomety lépe omezovat pohyb i na pravém břehu.

Západně od Nižboru stál ve svahu nad železniční tratí i první objekt druhého sledu, který v rámci možností pak až ke Stradonicím probíhal po severním úbočí údolí řeky Berounky, přičemž stanoviště jednotlivých pevnůstek pak byly odvážně situovány v poměrně prudkých svazích. Nad Stradonicemi se údolí řeky více rozevřelo a druhý sled proto mohl vstoupit do "pohodlnějšího" vedení skrze pole. Až k Hýskovu pokračoval druhý sled nepřetržitě, přičemž terénní zářezy potoků a údolí klesajících k Berounce byly vykrývány bočními palbami jednostranných a protilehlých bunkrů. Pro příkrost svahů za Hýskovem druhý sled pevnůstek prozatím končil bunkrem s číslem 29, posazeným pod skalku nad zmíněnou vsí.

První sled pevnůstek důsledně kopíroval koryto řeky a jeho objekty bývaly od sebe místy poměrně značně vzdáleny, někdy až více jak půl kilometru. Velké vzdálenosti pak eliminovaly vložené bunkry v roce následujícím.

Zajímavým řešením se stalo umístění pevnůstky s číslem 10 na skálu nad železniční tratí poblíž Stradonic. Tato pevnůstka palebně nenavazovala na žádného svého souseda, byla spíše výjimkou z druhého sledu. Jejím umístěním však celá linie získala vynikající možnosti pozorování druhého břehu Berounky ve velkém rozsahu a obě střílny mohly zároveň velmi dobře kontrolovat pohyb nepřítele dalekými palbami z výšky. Je pouze zvláštní, že pevnůstka, byť velmi dobře pozorovatelná z protějšího svahu a tedy i ohrožená nepřátelskou dělostřeleckou palbou, nebyla provedena v zesíleném provedení. Je tedy pravděpodobné, že v prostoru Berounky bylo počítáno s větší podporou obranné linie vlastním dělostřelectvem, které z krytu severních kopců mohlo protivníka skvěle likvidovat.

Druhý sled pevnůstek pak začínal na úbočí kopce Plešivec mezi Hýskovem a Berounem. Postupně stoupal do kopců nad Beroun, kde se v otevřených pláních nad zmíněným městem k němu přidal i sled třetí. Hluchý prostor mezi poměrně vzdálenými bunkry prvního a druhého sledu byl v místech dnešní pískovny vyplněn ještě dvěma vloženými bunkry.

Zatímco pevnůstky prvního sledu stále věrně kopírovaly tok Berounky, ostatní sledy se rozvinuly více do týlu a vytvořily tak pevnostní pásmo, široké místy až 1200 metrů.

K postřelu důležité silnice od Berouna na Prahu bylo využito čelních paleb bunkrů typu E, přičemž oba měly "na mušce" i sousední železniční trať na Rudnou. Boční objekty druhého a třetího sledu do údolí Pražské silnice neklesaly, ale překračovaly jej a mířily do míst dnešní dálnice na Plzeň. Menší údolí, které je dnes zcela přetvořeno zmíněnou rychlostní komunikací bylo uzavřeno čelní palbou jediného realizovaného bunkru typu B úseku B6. Zde třísledové uspořádání končilo a dále na východ poté postupovaly pouze sledy dva. Ten první stále podle Berounky a druhý přes Lištici, kde v polích východně od vsi končil. Poslední bunkr prvního sledu stál na levém břehu Berounky naproti Tetínu, kde palebně navazoval na sousední B7 - Budňany.

Stavební úsek B6 patří z Pražské čáry k nejzajímavějším, především pro větší počet dochovaných objektů a několika výrazným troskám po odstřelených bunkrech.

Hned první výraznější pozůstatky lze nalézt v lese nad sklárnou v Nižboru, kde čelní stěna s oběma krycími uchy zůstala po bunkru s číslem 2. Po sousední "trojce" se dochovala čelní stěna se zbytkem stropnice, obojí však leží na soukromém pozemku. Výrazné trosky se dochovaly po bunkru s číslem 5, kdy převrácená čelní stěna tvoří při absenci listí na stromech pěknou dominantu nad silnicí. První dochovaný bunkr s číslem 7 se donedávna nacházel na soukromém pozemku. Nyní je bunkr z vnějšku přístupný, byť je značně zarostlý vegetací a z větší části zasypaný.

Dalším dochovaný bunkr s číslem 12 stojí na zahradě hned vedle řeky ve Stradonicích. Je ovšem velmi zarostlý a ze silnice jen málo viditelný. Po neobvykle umístěném čísle 10 na skále nad Stradonicemi se dochovala čelní stěna, která je ovšem vzhledem k blízkosti chatové kolonie silně zasypána odpadem, který se rok od roku rozšiřuje a zaplavuje celé okolí. Je to škoda, místo bez skládky odpadu by to bylo jinak krásné.

Někdy do roku 2008 byly velmi dochovány zajímavé trosky po objektu s číslem 18, který stál zapuštěný po střechu do terénní vlny a vstup do něj byl vyřešen kolmou vstupní šachtou. Bunkr proto postrádal granátový skluz. Po odstřelu zůstala kolmo vzhůru vyvrácená stropnice a zbytek všech stěn byl rozvalený do stran. Při rozšiřování pozemku majitelem blízké zahrádky tyto trosky z větší části ve zmíněném roce padly za oběť bouracímu kladivu a mnoho trosek bylo následně zavezeno navážkou. V současnosti lze z bunkru vidět jen kousek jedné stěny.

Taktéž čelní stěna bunkru č.22 doznala od roku 1996, kdy jsme jí při průzkumu viděli poprvé, výraznějších změn. Zmizelo celé pravé krycí ucho, které do té doby stálo na soukromé zahradě v téměř neporušeném stavu.

Dalším dochovaným objektem byl až do roku 1997 bunkr s číslem 28. Vlastně je dochovaný dodnes, ale byl zastavěn do rodinného domu a nyní slouží jako sklepní prostory.

Pravostranný bunkr typu D s číslem 31 stojí ve svahu vlevo od železniční trati z Rakovníka do Berouna asi 150 metrů od okraje obce Hýskov. Od odstřelu jej uchránila blízkost železnice. Nedaleko od něj, v těsné blízkosti státní silnice na Beroun, stojí zbytky čelní stěny po objektu č. 33 s dobře viditelným levým krycím uchem. Na troskách řopíku dnes stojí chata. Další dochovaná pevnůstka stojí na říční navigaci v Berounu poblíž dnešního mostu nové cyklostezky. Její interiér je volně přístupný. U vchodu bunkru s č.42 se nachází inundační šachta velkého typu. Na přelomu tisíciletí byl bunkru při úpravách břehu Berounky odstraněn zához a řopík samotný byl očištěn od náletových dřevin. Dnes je jedním z nejvýraznějších a nejfotogeničtějších bunkrů celé Bé šestky.

Na další dva dochované jednostranné bunkry lze narazit v náspu staré silnice na Prahu, v těsném sousedství mostu. Bunkr s číslem 49 byl ještě v na konci devadesátých let minulého století volně, byť obtížně přístupný. Dnes je zcela zasypán. Proti zasypání vchodu zeminou ze svahu nad ním byl vybaven krátkou přístupovou chodbičkou. Na druhé straně náspu stojí levostranná pevnůstka typu D1. Její interiér byl taktéž na konci minulého století přístupný, v současnosti objekt stále více mizí pod navážkou.

Ve třetím sledu vpravo vedle silnice na Prahu, kousek za hranicí Berouna, stojí původně zabetonovaná pevnůstka typu E a čísla 51. Její interiér byl místními nadšenci zbaven zabetonování a bunkr v současnosti slouží jako muzeum.

Vedle restaurace "U štiky" stojí na říční navigaci zpola zasypaný bunkr s číslem 54.

Na břehu Berounky, nedaleko čističky odpadních vod, stojí předposlední dochovaná pevnůstka úseku s číslem 61, taktéž vybavená šachtou proti vysoké vodě. Její interiér je zabetonován, stejně jako vnitřek pevnůstky s číslem 59, stojící jako poslední dochovaný bunkr úseku v poli u Lištice.

Po objektech č. 14, 15, 22, 52, 58, 60, 63, 64, 65 a 66 se dochovaly výrazné rozvaliny a po několika dalších lze nalézt charakteristické jámy s betonem. Bunkry v městské zástavbě zmizely zcela, stejně tak výstavba golfového hřiště nad Berounem zahladila do té doby viditelné pozůstatky hned několika bunkrů.
Pohled od Stradonického oppidia na bývalou linii. Vyznačeny objekty, které byly v roce 1938 odtud vidět
Vložil: Jan Vála 29.4.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 918x Facebook EmailTisk
© 2003 - 2020 Jan Vála - lahvic@seznam.cz