Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Mapa Seznam linií Šipka

Pražská čáraPražská čára
Linie opevnění na trase Mělník, Nová Ves, Velvary, Slaný, Smečno, Kladno, Nižbor, Beroun, Zadní Třebaň, Mníšek pod Brdy a Slapy
Stavebních useků: 17
Objektů: 855
Fotografií: 9198
GPS: 852

Liběchovská příčkaLiběchovská příčka
Opevněná linie na trase Mělník, Liběchov, Tupadly, Dubá, Jestřebí, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Žibřidice.
Stavebních useků: 9
Objektů: 562
Fotografií: 7469
GPS: 351

Lužické horyLužické hory
Opevnění na trase Srbská Kamenice, Všemily, Studený, Křížový Buk, Jedlová, Nová Huť, Mařenice, Petrovice, Horní sedlo, Jitravské sedlo.
Stavebních useků: 7
Objektů: 445
Fotografií: 12020
GPS: 400

Jizerské horyJizerské hory
Linie opevnění na trase Kořenov, Polubný, Jizerka, Smědava, Jizerskohorské Bučiny, Bedřichovka, Andělská hora a kóta 790 Vápenný
Stavebních useků: 8
Objektů: 581
Fotografií: 9918
GPS: 409

KrkonošeKrkonoše
Linie opevnění na trase Rýchory, Dolní Lysečiny, Obří Důl, Luční Hora, Špindlerův Mlýn, Kotel, Dvoračky a Čertův Vrch
Stavebních useků: 8
Objektů: 481
Fotografií: 3862
GPS: 144

TrutnovskoTrutnovsko
Linie opevnění na trase Hronov, Police nad Metují, Adršpach, Chvaleč, Zlatá Olešnice, Žacléř a Dolní Lysečiny
Stavebních useků: 9
Objektů: 446
Fotografií: 9000
GPS: 434

NáchodskoNáchodsko
Linie lehkého opevnění na trase Komáří vrch, Deštné, Sedloňov, Skutina, Dobrošov, Běloves, Náchod, Hronov.
Stavebních useků: 12
Objektů: 568
Fotografií: 10160
GPS: 414

Orlické horyOrlické hory
Linie lehkého opevnění na trase Komáří Vrch, Rokytnice, České Petrovice, Mladkov, Červená Voda, Králíky, Dolní Morava.
Stavebních useků: 10
Objektů: 425
Fotografií: 5816
GPS: 341

PodkrušnohoříPodkrušnohoří
Opevněná linie na trase Hřensko, Děčín, Ústí nad Labem, Řehlovice, Rtyně nad Bílinou, Bílina, Most, Jirkov, Chomutov, Kadaň.
Stavebních useků: 12
Objektů: 443
Fotografií: 1318
GPS: 257

Ohře - BlšankaOhře - Blšanka
Linie opevnění na trase Roudnice nad Labem, Libochovice, Louny, Postoloprty, Trnovany, Měcholupy, Blšany, Kryty a Ležky.
Stavebních useků: 10
Objektů: 634
Fotografií: 34
GPS: 583

Plzeňská čáraPlzeňská čára
Opevněná linie na trase Lubenec, Rabštejn nad Střelou, Manětín, Ostrov u Bezdružic, Stříbro, Kladruby, Holýšov, Klatovy
Stavebních useků: 26
Objektů: 1092
Fotografií: 0
GPS: 814

ŠumavaŠumava
Linie opevnění na trase Klatovy, Velhartice, Hartmanice, Kašperské Hory, Vimperk, Kubova Huť, Lenora, Volary a Prachatice
Stavebních useků: 11
Objektů: 573
Fotografií: 424
GPS: 368

Jižní ČechyJižní Čechy
Opevněná linie na trase Zlatá Koruna, Borovany, Chlum u Třeboně, Třeboň, Nová Bystřice a Staré město pod Landštejnem.
Stavebních useků: 18
Objektů: 966
Fotografií: 475
GPS: 650

Vltavská linieVltavská linie
Linie lehkého opevnění na trase Slapy, Kamýk nad Vltavou, Orlík, Zvíkov, Podolsko, Týn nad Vltavou, Purkarec, Poněšice, Lomnice nad Lužnicí a Stará Hlína
Stavebních useků: 11
Objektů: 582
Fotografií: 6
GPS: 489

Jižní MoravaJižní Morava
Opevněná linie na trase Slavonice, Písečné, Vranov nad Dyjí, Hnanice, Chvalovice, Hevlín, Mikulov a Břeclav
Stavebních useků: 23
Objektů: 245
Fotografií: 0
GPS: 245

JeseníkyJeseníky
Opevněná linie na trase Nové Heřminovy, Skrbovice, Vrbno pod Pradědem, Hrubý Jeseník a Staré Město pod Sněžníkem.
Stavebních useků: 12
Objektů: 519
Fotografií: 959
GPS: 342

OpavskoOpavsko
Linie opevnění na trase Háj ve Slezsku, Opava, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice a Vrbno pod Pradědem
Stavebních useků: 14
Objektů: 264
Fotografií: 0
GPS: 253

OstravskoOstravsko
Linie opevnění na trase Třinec, Těšín, Karviná, Bohumín a Darkovice
Stavebních useků: 7
Objektů: 0
Fotografií: 0
GPS: 0

Nick: Heslo: Registrace Zapomenuté heslo
Hlavní menu:
Novinky Album fotografií Muzea VOP Technické údaje Překážky Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Dobové letecké snímky Vyhledávání objektů Odkazy Historie webu Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 332910

Přístupů dnes: 262

Max.za den: 678

a to: 19.5.2020

Online: 9

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Vaše oblíbené opevnění

ŘopíkyGraf 315
ŠestatřicítkyGraf 140
Těžké srubyGraf 132
Dělostřelecké tvrzeGraf 140

Děkujeme za váš hlas !

Hlasů: 727

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

25.12.2017 | Jan Vála

Po dlouhých 26-ti letech velmi úspěšného provozu muzea ...

[více]

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz


Propagace:

Pražská čára


Stavební úsek A5 - Chyňava

Seznam objektů úseku


Pozůstatek opěrné zídky bunkru č.1

Jediný stavební úsek, jehož všechny bunkry byly kryty lesním masivem. Odstřelu neunikl žádný z nich, ale po všech zůstala v krajině poměrně výrazná stopa.

Mezi Nižborem a Mosteckým mlýnem na říčce Loděnici se táhnou rozsáhlé lesní porosty, které na počátku roku 1937 plánovali zástupci vojenské správy opevnit proti průniku nepřátelské pěchoty. Husté lesy umožňovaly útočícím pěším jednotkám skryté přesuny, které bylo třeba eliminovat jedním sledem betonových pevnůstek, které vzájemně přehrazovaly celý masiv od severu na jih. Plánovací skupina Ředitelství opevňovacích prací vytyčovala jednotlivé pevnůstky poměrně blízko sebe a na konci pochůzek bylo naplánováno devíti kilometrový úsek přehradit 59 pevnůstkami nového typu. K plánům i pochůzkám v terénu byli následně pozváni zástupci několika státně spolehlivých stavebních firem. O práci na opevnění byl v druhé polovině třicátých let minulého století velký zájem, obdržet zakázku na zhotovení stavebního úseku mohla však pouze jedna firma. Cenově nejvýhodnější nabídku pak podala firma architekta Karla Kadlece z Prahy 3. Prvního července roku 1937 obdržela firma dokumenty k úseku a pod stavebním dozorem vojenské správy, jejímž úsekovým velitelem se stal kapitán dělostřelectva Egon Lekesch, který disponoval vzděláním v oboru stavebnictví.

Hned první objekt úseku byl svým stavebním provedením trochu atypický. Pro zlepšení výstřelu do údolí Loděnice u Mosteckého mlýna byla pevnůstka s č.1 typu B posazena výše svahu, ke kterému přimykala svou týlovou stěnou. Aby nedocházelo k zasypávání vchodu při případném dělostřeleckém postřelování pevnůstky, byl vstup do ní opatřen opěrnou zídkou, jejíž levá stěna se do dnešních dní dochovala téměř nepoškozená. Výstavba hůře přístupné pevnůstky si vyžádala trochu vyšší náklady, ale bunkr pak disponoval dokonalým výhledem nad celým údolím, které pak palbou čelní střílny uzavíral.

Palebnou přehradu zmíněného údolí spolu se dvěma dalšími pevnůstkami pro boční palbu doplňoval ještě bunkr typu E. Z jeho pozůstatků si dnes místní zahrádkáři udělali skládku odpadu, která postupem času stále více zaplavuje okolí.

Od pevnůstky s číslem 3 pak souvislá linie oboustranných objektů typu A pokračovala lesem na jih. Kótu 455 obešla západně a vzápětí samotu Pohodnice východně. Údolí od Pohodnice o rok později ještě doplnil dvou palbou bunkr typu E, dodatečně zadaný v rámci stavebního úseku 112. Západně od kóty Tuchonín pak překračovala silnici z Bělče na Chyňavu. Uzávěra této komunikace byla ponechána v jediném sledu, který o rok později doplnil ve sledu druhém bunkr typu B stavebního úseku 112. Ten zmíněnou komunikaci postřeloval jak čelně, tak i bočně levou střílnou.

Přes polesí Muňava pak linie pokračovala stále jižním směrem. Zhruba po jednom kilometru se opevněné pásmo "potkalo" opět s další silnicí, tentokrát s komunikací z Bratronic do Nižboru. Severně od mostku přes potok Benešák jí palebná linie bonkrů překročila směrem na západ a odtud pak v nepříliš velké vzdálenosti od zmíněné komunikaci mířila dále k Nižboru. Potok Benešák byl mezi objekty č.23 a 24 využit jako protitanková překážka, přičemž jeho koryto bylo upraveno jako protitankový stupeň. Uzávěru údolí Benešáku dokončil o rok později bunkr typu B v rámci stavebního úseku 112 - Slaný.

Pevnůstky pak v jediném sledu pokračovaly na jihozápad. Poblíž Žlubince doplňovalo palbu bočních objektů ještě jednostřílnové "Éčko", které vedením čelní palby mělo eliminovat pohyb v údolí, stoupajícím od zámku Dřevíč. Komunikace, jež procházela zmíněným údolím, měla být přerušena pomocí ženijních prací. K tomu měl vhodně posloužit mostek přes potok Vůznice, jehož destrukce by motorizované jednotky spolehlivě zastavila.

Od Žlubince pak linie pokračovala na Šňárovou horu a je jejíž jižních svazích stály poslední objekty úseku. Posledním bunkrem byl jednostřílnový typ D1, který však svou střílnou mířil vzhůru do svahu Šňárové, takže fakticky posledním objektem úseku, který svou palbou navazoval na první bunkr sousedního úseku B6 - Beroun, byl řopík s číslem 52 typu D2. Jeho střílna eliminovala pohyb nepřítele v terénním zářezu prudkého svahu Šňárové vlevo od železniční trati z Rakovníka do Berouna.

Brzy po zahájení prací byl vlivem zranění vyměněn velitel stavebního dozoru Egon Lekesch a nahrazen nadporučíkem Antonínem Skřivánkem. Firma pak pod jeho vedením práce v termínu dokončila. Přestože práce probíhaly poměrně rychle, stavební firma se příliš na opevnění nevyznamenala. Ani jedna ze známých krychelných pevností betonu, předepsaných pro pevnost v tlaku vojenskou správou, nedosáhla stanovené výše. Tři bunkry úseku dokonce obsadily místa v poslední pětici nejhorších bunkrů celé Pražské čáry. Vojenská správa při konečném vyúčtování uplatňovala srážky z výsledné vyfakturované částky, která tímto byla významně redukována. Vzhledem ke krytí celého úseku před dělostřeleckou palbou však nižší pevnost betonu nebyla velkým problémem. I přes tento nedostatek však pevnost betonu značně převyšovala tehdejší standardy.

V létě roku 1939 byly všechny bunkry úseku odstřeleny trhavinou. Okupační správa následně nařídila rozebrání trosek a vytěžení kvalitní oceli pro zbrojní účely. Vlně rozebírání trosek z větší části unikla linie na Šňárové hoře, kde po opevnění tak zůstalo nejvíce stop v podobě dochovaných čelních stěn a velkého množství betonových bloků, celých stěn i kusů stropů.

Zemní záhozy, jámy plné betonových sutin, prohlubně po objektech a menší trosky bunkrů rozeseté po okolí, to jsou známky celého úseku. Ten poměrně rychle mění svou "tvář". Při našich prvních průzkumných výpravách v roce 1995 a 1996, následně pak v roce 1999 jsme nacházeli v okolí bunkrů i množství ocelových trosek, roztržené kusy ventilátorů i periskopových rour. Někde linie značně zarostla, jinde vlivem intenzivní těžby dřeva v okolních lesích se pozůstatky ocitají na mýtinách, aby následně zcela zarostly novou výsadbou. Přestože lesní práce žádný z pozůstatků po objektech vážněji nepoškodily, přetváření okolí bude i nadále pokračovat.

Paradoxně i přesto, že se zde nedochoval v celistvém stavu žádný objekt, dá se říci, že stavební úsek A5 - Chyňava se řadí mezi nejlépe dochované z celé Pražské čáry.
Vložil: Jan Vála 18.4.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 670x Facebook EmailTisk
© 2003 - 2020 Jan Vála - lahvic@seznam.cz