Předválečné opěvnění a vojensky významná místa v obraně i boji proti Říši

Výsadek paraskupiny SILVER A:

Po osmé hodině večerní vládne na letišti Tangmere v hrabství Sussex klid. Píše se 28. prosinec roku 1942. Německé bombardovací svazy se již několik dnů díky nepříliš dobrému počasí nad Anglií neobjevily. Posádky britských letadel i obsluhující personál si tak užívají zaslouženého odpočinku. Tedy, až na posádku letounu Handley-Page Halifax Mk.II/srs.1a, na jehož trupu a křídlech se kromě výsostných znaků pyšní také kódy NF-V, a symboly označující příslušnost ke 138.peruti. Jeho osádka má napilno, připravuje svůj letoun na dalekou a nebezpečnou cestu nad Evropou. Mechanik kontroluje motory i ovládaní letadla, hlavní pilot, Kanaďan kpt. Ronald C. Hockey prověřuje funkci palubních přístrojů. V letištních hangárech se odděleně připravují tři výsadkové skupiny ke svému nelehkému úkolu. Jsou vybavováni obleky pro přelet, výzbrojí a materiálem určeným pro svou činnost na území nepřítele. Jednou z nich je i SILVER A. Na vše dohlíží škpt.gšt. Jaroslav Šustr, letový dispečer, který má za úkol koordinovat výsadky nad územím Protektorátu.

Blíží se desátá hodina večerní. Lehký jihozápadní vítr pomalu trhá těžké sněhové mraky a místy zem osvítí matný svit měsíce. Kapitán Šustr si zálibně prohlíží oblohu a pomyslí si, ze tentokrát by to mohlo vyjit. Má za sebou již dva lety nad Československo, při kterých počasí znemožnilo vysazení parašutistů. Nyní to vypadá lépe. Sedm členů tří výsadkových skupin stojí poslušně na letištní dráze a čeká na poslední instrukce. Nervozita je cítit na každém kroku, přesto se většina výsadkářů snaží usmívat. Popřát štěstí přichází všem i samotný generál František Moravec. Mezitím co všem potřásá rukou, druhý pilot startuje čtyři motory těžkého Halifaxu a nechává je chvíli zahřát. Vše je připraveno, nastupuje se.

22:00. Motory Halifaxu a dvou doprovodných Huricanů se rozběhnou na plné obrátky a všechna tři letadla opouštějí ranvej. Brzy dosahují letové výšky deset tisíc stop a zamíří východním směrem. Nad kanálem La Manche opouštějí sestavu dva doprovodné stíhače a vracejí se na základnu. Halifax pak svou pouť pokračuje sám. V prostoru Le Crotoy přelétavá francouzské pobřeží a ocitá se tak nad okupovanou Evropou.

Napětí uvnitř letounu by se dalo krájet. V civilních oblecích, přes které mají parašutisté navlečeny ještě kombinézy pro přelet, je hrozné vedro, násobené ještě silně přetopeným interiérem letadla. Všichni mlčí, zabývají se svými myšlenkami. Nejlepší morálku vykazuje právě skupina SILVER A, která podobný let absolvuje již potřetí. Ale i oni prožívají velmi napjaté chvíle, zvlášť ve chvíli, kdy je letoun napaden německými nočními stíhači.

Stalo se tak nedaleko města Darmstadt. Německá protiletadlová obrana zaměřila přelet osamělého letounu a do vzduchu ihned startují z nedalekého letiště dva Messerschmitty Bf 109. Ty během chvilky nacházejí britské letadlo, dříve než ale stihnou zaútočit, zkušený Kanaďan za řídícím kniplem Halifaxu však zahajuje strmý sestup a úhybný manévr, čímž se mu daří se schovat za řídké mraky. Německé stíhače si po chvilce vetřelce najdou, opět ale šikovností pilota se daří Angličanům uniknout. Nízkým průletem nad krajinou se pak povede definitivně zmizet stíhačům z očí. Po čase opět nabírá Halifax svou letovou výšku a pokračuje dále ve své cestě. Množství sněhu na záchytných bodech ale ztěžuje orientaci a navigátor ztrácí přehled o přesné poloze letadla. Ne však úplně, nad území Protektorátu se přeci jen daří letadlu úspěšně dorazit. Nad Prahou se dostávají do zaměřovačů protiletadlové baterie umístěné u Ruzyně, ta však na letounu způsobuje pouze nepatrné škody. Navigátor si mylně vyloží Prahu za Plzeň a domnívá se, ze se přiblížila doskoková zóna pro první skupinu ANTHROPOID, naplánovaná do prostoru Ejpovic. Kapitán letadla signalizuje přípravu k seskoku první skupiny, zpomaluje a sestupuje na výšku 200 metrů. Zakrouží nad rozlehlými poli u Nehvizd, nedaleko Prahy. Rozsvěcí se červené světlo a Gabčík s Kubišem usedají kolem otevřeného kruhového otvoru v podlaze. Kamarádům pokynou na pozdrav a čekají. Zelené světlo. GO! Letoun opouštějí první dva parašutisté. Je 2:24 ráno.

Zadní střelec zaznamená úspěšně otevřené padáky dvou výsadkářů a jeden od zásobníku s materiálem.

Pilot přidává plyn, zvedá nos letadla vzhůru a během chvilky dosahuje opět letové výšky a cestovní rychlosti. Míří dále na východ. Navigátor se domnívá že směrují k Čáslavi, ve skutečnosti se však pohybují přibližně o 40 kilometrů severněji. O několik minut později piloti opět skloní předek letounu dolů a snesou stroj do výšky předepsané pro seskok parašutistů. Nacházejí se právě mezi Poděbrady a Městcem Králové, nad rozsáhlými poli, není proto těžké vytipovat místo pro výsadek. Opět se v prostoru bombovnice rozsvítí červené světlo, letový dispečer odkrývá poklop v podlaze a dává pokyn výsadku SILVER A k přípravě na seskok. Všichni tři se i se svým zásobníkem shromažďují kolem kulatého nevelkého otvoru v podlaze. Dispečer jim ještě popřeje štěstí a kamarádi z Béčka jim pokynou na pozdrav.

Pilot nalétá nad polem, osádka letounu prohlíží vhodnost přistávací plochy pro parašutisty. Je vyhodnocena jako ideální, kapitán letadla tedy vede stroj o kus dále na východ, kde provádí otočku a vrací se zpět nad doskokovou plochu. Letoun prolétá nad vesnicí Podmoky, jejíž obrysy jsou v množství sněhu a přizemní mlze jen sotva znatelné. Sotva minou její západní okraj, druhý pilot přepne z červeného světla na zelené. Znamení k seskoku. V nákladovém prostoru letadla reagují okamžitě. První se spouští do prostoru Bartoš, následován v těsném závěsu Potůčkem. Valčík spolu s dispečerem Šustrem po nich vhazuje do otvoru vak s operačním materiálem, ten se však vzpříčí. Oba s ním zápolí a cenné vteřiny ubíhají. Uvolnění balíku trvá vlastně jen několik okamžiků, pro všechny na palubě je to ale věcnost. Hned po balíku skáče Valčík. Těch několik vteřin však rozhodí výsadkáře na několik set metrů daleko.

Šustr dává znamení pilotům a ti směrují letoun do dalších oblastí. Čtyři padáky se snášejí chladnou zimní nocí k zasněženému poli mezi obcemi Senice, Vrbice a Podmoky. Hukot motorů Halifaxu slábne v dálce a krajem se opět začíná rozprostírat ticho. Ticho, rušené jen štěkotem vesnických psů a svistotem lehkého vánku, který svým zvukem dodává kraji zdánlivý podmanivý pocit míru. Tři parašutisté právě přistávají doprostřed zmrzlého a sněhem zavátého oraniště. Je 2:37 ráno, 29. prosince roku 1941. Operace SILVER A je právě zahajena ...