Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Nick: Heslo: Registrace
Hlavní menu:
Novinky Muzea VOP Technické údaje Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Odkazy Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 2765

Přístupů dnes: 2

Max.za den: 200

a to: 19.5.2016

Online: 1

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Jaké muzeum se Vám nejvíce líbí?

SazenáGraf 31
MlýnekGraf 8
DoksyGraf 5
BratroniceGraf 19
BerounGraf 13
KarlštejnGraf 8

Hlasů: 84

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

29.5.2016 | Jiří Jordanov

Muzeum se mi velmi líbilo. Doporučuji všem!

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz

Toplink - katalog odkazů


Propagace:

Pražská čára


Stavební úsek 112 - Slaný

Bunkr č. 13 nad Dolním Bezděkovem. Stav v r.2005

Úsek, který byl plánován v počtu objektů jako druhým nejpočetnějším z celé Pražské čáry byl nakonec redukován na několik posilových pevnůstek. Z těch se dno dnešních dní dochovaly četné pozůstatky ...

Když vojenští plánovači vyrazili brzy z jara roku 1938 na obchůzku v předchozím roce dokončené obranné linie do okolí města Slaného, vyhodnotili otevřenou krajinu jako druhý nejohroženější prostor z celé Pražské čáry. Široké možnosti rozvinutí útočných formací nepřítele i pravděpodobnost rychlých přesunů v záložních jednotek do případných průlomů v linii po pohodlných cestách i rovných polích byly vážným ohrožením celkové obranyschopnosti pevnostního pásma. Velitel stavebního dozoru si těchto nedostatků v obraně byl vědom a navrhl vystavět od Ješína po Studeněves 68 objektů v zesíleném provedení. Realizací by vznikla velmi silná obranná linie, táhnoucí se ve čtyřech a možná i v pěti sledech. Protože však vedení armády předpokládalo v tomto prostoru v následujících letech výstavbu těžkého o ...
Vložil: Jan Vála 22.7.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 17x

Stavební úsek B8 - Mníšek

Opěrná zídka ve svahu nad Porostlinami. Pozůstatek po objektu č. 40

Pevnůstky stavebního úseku B8 - Mníšek palebně přehrazovaly velmi důležitý přístup k hlavnímu městu od Strakonic. Z 56 vybetonovaných bunkrů zde nezůstal dochován žádný, ale po mnohých z nich lze pozůstatky přeci jen nalézt.

Když na jaře roku 1937 stanuli vojenští plánovači na temeni brdských Hřebenů, shodli se na názoru, že bezprostřední nebezpečí průniku nepřátelských pěších vojsk skrze poměrně neschůdné svahy Brd nehrozí a případné lokální postupy hustým lesním porostem menších německých jednotek může být prozatím eliminováno pomocí záložních jednotek českých. Prvotní plán s opevněním svahů Brd tedy prozatím nepočítal. Ušetřené peníze putovaly k výstavbě několika důležitějších a exponovanějších uzávěr na Šumavě. Samotná hřebenová cesta však poskytovala prostory pro pohyb větších nepřátelských skupin, bylo rozhodnuto vršek pohoří opevnit krátkou uzávěrou několika objektů. Okolní svahy tedy v roce 1937 zůstaly bez stálého krytí a opevněny byly objekty stavebního úseku 116 až v roce následujícím. Také hrozba n ...
Vložil: Jan Vála 19.7.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 15x

Stavební úsek B7 - Budňany

Objekt č. 5 na okraji obce Srbsko

První polovina úseku B7 palebně přehrazovala jednu z dnes nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších turistických lokalit ve Středních Čechách. Po zaniklém pevnostním pásmu se zde dochovalo poměrně hodně stop.

První objekt stavebního úseku, který v některých pramenech bývá uváděn jako B7 - Budňany a v jiných jako B7 - Karlštejn, stál na levém břehu řeky Berounky, přímo naproti hradu Tetínu. Pravou střílnou palebně navazoval na poslední bunkr sousedního úseku B6 a zároveň předním okrajem palebného vějíře pokrýval hladinu řeky. V roce 1937, tedy v době budování prvních pevnůstek v tomto prostoru Pražské čáry zůstal tento objekt bez palebné návaznosti souseda po levém křídle. Tento prostor, který byl sice pro útok nepřítele poměrně nevhodný, byl o rok později eliminován vloženým řopíkem stavebního úseku 116. Další dva objekty Bé-sedmičky pak stály proti sobě v palebné uzávěře širokého oblouku řeky blízko lomu Alkazar. Kolem zmíněného lomu byla ponechána v linii mezera, jejíž zacelení nebylo plánová ...
Vložil: Jan Vála 19.7.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 17x

Stavební úsek B6 - Beroun

Bunkr č.42 v Berouně

Jeden z nejčastěji využívaných směrů nepřátelských armád táhnoucích k hlavnímu městu přehrazoval velmi silně opevněný úsek, který dostal označení B6. Spolu s vloženými objekty úseku 116 pak vytvářel vůbec nejširší palebnou přehradu Pražské čáry.

Prostor kolem města Berouna byl odpradávna jedním z nejvytíženějších při přesunech nepřátelských armád na našem území. V raném i pozdním středověku tudy proudily armády směrem do centra kotliny české, opačným směrem poté na Plzeňsko a do Bavorska. Odehrálo se zde i několik bitev, z nichž asi nejvýznamnější se stala bitva u Loděnice. Za druhé světové války tudy ustupovaly německé armády a kdyby se americké nezastavily v Plzni, vysvobodit Prahu z područí okupantů by se vydaly právě tudy. Přestože si vojenská správa v druhé polovině třicátých let minulého století uvědomovala důležitost tohoto prostoru, je s podivem, že v prvním roce opevňovacích prací ve Středních Čechách jej z plánů prozatím vynechala a plánovala jej až na následující etapu opevňování. Pouze jediný bunkr postřeloval koryto ř ...
Vložil: Jan Vála 29.4.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 73x

Stavební úsek A5 - Chyňava

Pozůstatek opěrné zídky bunkru č.1

Jediný stavební úsek, jehož všechny bunkry byly kryty lesním masivem. Odstřelu neunikl žádný z nich, ale po všech zůstala v krajině poměrně výrazná stopa.

Mezi Nižborem a Mosteckým mlýnem na říčce Loděnici se táhnou rozsáhlé lesní porosty, které na počátku roku 1937 plánovali zástupci vojenské správy opevnit proti průniku nepřátelské pěchoty. Husté lesy umožňovaly útočícím pěším jednotkám skryté přesuny, které bylo třeba eliminovat jedním sledem betonových pevnůstek, které vzájemně přehrazovaly celý masiv od severu na jih. Plánovací skupina Ředitelství opevňovacích prací vytyčovala jednotlivé pevnůstky poměrně blízko sebe a na konci pochůzek bylo naplánováno devíti kilometrový úsek přehradit 59 pevnůstkami nového typu. K plánům i pochůzkám v terénu byli následně pozváni zástupci několika státně spolehlivých stavebních firem. O práci na opevnění byl v druhé polovině třicátých let minulého století velký zájem, obdržet zakázku na zhotovení stav ...
Vložil: Jan Vála 18.4.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 49x

Stavební úsek A4 - Družec

Pravá strana bunkru mezi Dolním Bezděkovem a Bratronicemi

V červnu roku 1937 vyhrála stavební firma z Kutné Hory soutěž o zakázku na vybudování 59 objektů lehkého opevnění na úseku devíti kilometrů mezi Kamennými Žehrovicemi a Mosteckým mlýnem. Dokončit vše dle plánu se však nepodařilo.

Soutěže o zakázku na vybudování stavebního úseku, který vojenská správa pracovně nazvala A4 - Družec, se zúčastnilo několik státně spolehlivých firem. Jednou z nich, tou, která nakonec podala nejvýhodnější nabídku, byla i firma inženýra architekta Jaromíra Dajbycha se sídlem v Kutné Hoře. 24. června roku 1937 předali zástupci Ředitelství opevňovacích prací stavební firmě potřebné dokumenty a práce mohly začít. Do oblasti výstavby bunkrů začala firma přivážet materiál a dělnictvo započalo s prvními přípravnými pracemi. Protože zakázky na opevňovací výstavbě byly na tehdejší dobu značně lukrativní, firma Jaromír Dajbych se zúčastnila dalších dvou nabídkových řízení ohledně připravovaného budování úseků opevnění mezi Lužickými a Jizerskými horami. Protože ze všech zájemců podala nejvýhodnější ...
Vložil: Jan Vála 1.4.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 57x

Stavební úsek A3 - Smečno

Levá strana bunkru ve Smečnu, součást Vojenského skanzenu

V počtu zadaných a vybetonovaných objektů byl tento stavební úsek největší na Pražské čáře. Místy až tři sledy pevnůstek přehrazovaly jeden z nejpravděpodobnějších útočných směrů nepřítele.

Výstavba tohoto v počtu objektů největšího stavebního úseku Pražské čáry byla svěřena firmě Architekta inženýra Antonína Vopršala z Rakovníka. Tato stavební firma se v minulém roce osvědčila při budování starších pevnůstek úseku IXb - Kladno sever. 24. června roku 1937 byla stavba se všemi náležitostmi firmě předána. Práce započaly velmi brzy, ale na ty betonářské se muselo nějakou dobu počkat. Důvodem zdržení byla pravděpodobně váznoucí dodávka materiálu ze strany armády, především armovacích drátů a vysoce kvalitního cementu. Zaměstnanci firmy tedy prozatím prováděli výkopy pro budoucí objekty. Téměř celý červenec ale jinak stavba úseku stála. Betonáž prvního objektu proběhla 8 srpna a brzy následovaly další. Betonování bunkrů probíhalo od severu na jih a postupovalo celkem rychle. Přest ...
Vložil: Jan Vála 31.3.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 66x
111/52/A-160

111/52/A-160/Z

Pozůstatky zřetelné, mělká prohlubeň. Přes stanoviště vede cesta ...
Datum změny: 24.7.2016
b8/41/A-200

B8/41/A-200

Zcela zahlazen, na stanovišti chata ...
Datum změny: 5.5.2016
a9/18/A-180

A9/18/A-180/Z

Dokonale zahlazen ...
Datum změny: 1.5.2016
116/134/A-160

116/134/A-160/Z

Dochován, zamčený ...
Datum změny: 26.4.2016
b6/38/A-120

B6/38/A-120

Zához, jáma a značné množství betonových kousků ...
Datum změny: 24.4.2016
© 2003 - 2016 Jan Vála - lahvic@seznam.cz