Pražská čára - Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 38

Nick: Heslo: Registrace
Hlavní menu:
Novinky Muzea VOP Technické údaje Diskuzní fórum Ke stažení Literatura Návštěvní kniha Ilustrační fotografie Odkazy Kontakt
Přístupy:

Celkově přístupů: 3842

Přístupů dnes: 41

Max.za den: 200

a to: 19.5.2016

Online: 1

Odběr novinek:

Email:

O odběru novinek

Anketa:

Vaše oblíbené opevnění

ŘopíkyGraf 43
ŠestatřicítkyGraf 17
Těžké srubyGraf 12
Dělostřelecké tvrzeGraf 17

Hlasů: 89

Více anket

Rubriky:
Diskuzní forum:

16.8.2016 | Jan Vála

Spuštěn návštěvní systém objektů pro registrované uživa ...

[více]

29.5.2016 | Michal Medelský

I já připojuji svůj podpis pod pochvalu muzea

[více]

29.5.2016 | Jiří Jordanov

Muzeum se mi velmi líbilo. Doporučuji všem!

[více]

Odkazy:

Trampská osada Minessota

Ropiky.net

Opevneni.cz

Bunky.cz

Toplink - katalog odkazů


Propagace:

Pražská čára


Pražská čára v proudu času

Zdroj: Mapy Google

Mohutná středočeská obranná linie skončila v roce 1939 v troskách. Rozvaliny objektů se táhly od Mělníka přes Slaný, Kladno a Beroun až ke Slapům. Osud většiny objektů však ani zdaleka neskončil.

Psal se rok 1936, když první plánovací skupiny nově vzniklého Ředitelství opevňovacích prací poprvé vyrazily do terénu západně od Prahy. Ještě v tomtéž roce bylo vybudováno na linii Velvary - Slaný - Kladno - Nižbor sedmasedmdesát malých pevnůstek, které nesly označení vz.36. Další oblasti měly být opevněny stejnými typy bunkrů v následujícím roce. Dvou nebo tří střílnové hranaté betonové bunkry byly budovány na svazích přivrácených možnému postupu nepřítele a měly rušit jeho řady dalekou a přesnou čelní palbou. Tato taktika se však dala uplatnit pouze krátkodobě, neboť po odhalení pevnůstky by tato byla jistě velmi rychle na mušce polnímu dělostřelectvu, vůči jehož palbě nebyly objekty odolné. Vlastně šlo o kryty vůči palbě pěchotních zbraní a střepinám po dělostřeleckém odstřelování, pří ...
Vložil: Jan Vála 27.9.2016  |  Nezařazené ...  |  Přečteno: 1x

Stavební úsek 116 - Berounka

Levá strana bunkru 134/A-160Z

Stavební úsek s největším počtem zadaných objektů byl také jedním ze stavebně nejnáročnějších a tudíž do osudného září roku 1938 nebyl již celkově dokončen. Jeho dochované objekty jsou na Pražské čáře významným viditelným prvkem její existence.

5. května roku 1938 obdržela zadávací listinu ke stavebnímu úseku, který dostal označení 116 - Berounka, firma architekta Vilibalda Hiekeho ze Slaného, tatáž firma, která vyhrála i konkurz na sousední úsek 112 - Slaný. Velitelem vojenského dozoru, který měl na kvalitu a provedení stavby byl jmenován štábní kapitán pěchoty Antonín Hájek. Velitelství stavebního dozoru mělo dočasné sídlo v Řevnicích, podle toho byl úsek někdy uváděn jako 116 - Řevnice. Od počátku nebyl počet a umístění některých objektů zcela jasný, dodatečně bylo vypuštěno několik nadbytečných pevnůstek v neexponovaných místech linie nebo místech, kde by již bylo další opevnění naddimenzováno, jinde naopak byly objekty dodatečně zadány po zjištění hluchých prostor v linii. Z dodatečně zadaných objektů se do září 1938 však ne ...
Vložil: Jan Vála 26.9.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 1x

Protitankový bunkr u obce Vepřek

Takto měl nějak bunkr u Vepřeku vypadat

V roce 1937 bylo plánováno vybudovat kryt pro protitankový kanón u obce Vepřek s úkolem postřelu železniční tratě od Lovosic na Prahu. Vzhledem k nedokončeným plánům byla výstavba pevnůstky odložena a následně zrušena. Proč? Kde měla stát? To jsou otázky, na které zkusíme odpovědět v článku.

Na konci roku 1936 stála ve svahu nad obcí Vepřek poslední dokončená pevnůstka, vybavená třemi střílnami pod betonem pro čelní palbu. Krom pozorování a vedení dalekých paleb proti nástupním prostorům nepřítele spočíval její úkol i v eliminaci pohybu na důležité železniční trati z Lovosic na Prahu. Přestože objekty vz.36 byly stavěny výhradně pro čelní palbu, u tohoto posledního objektu úseku IXb se povedly stejné střelecké předpoklady skloubit s palebným úkolem bokem k nepříteli. Umožňovalo to částečné krytí pevnůstky svahem vpravo od ní. Pokud by nepřítel postupoval po železnici od Lovosic, do palebného vějíře pevnůstky by se dostal ve chvíli, kdy by měl tuto vlevo. Krásný příklad boční palby. Všemi třemi kulomety by pevnůstka v řadách nepřítele mohla učinit slušné mezery. Leč v případě n ...
Vložil: Jan Vála 18.9.2016  |  Popis opevnění  |  Přečteno: 7x

Stavební úsek 112 - Slaný

Bunkr č. 13 nad Dolním Bezděkovem. Stav v r.2005

Úsek, který byl plánován v počtu objektů jako druhým nejpočetnějším z celé Pražské čáry byl nakonec redukován na několik posilových pevnůstek. Z těch se dno dnešních dní dochovaly četné pozůstatky ...

Když vojenští plánovači vyrazili brzy z jara roku 1938 na obchůzku v předchozím roce dokončené obranné linie do okolí města Slaného, vyhodnotili otevřenou krajinu jako druhý nejohroženější prostor z celé Pražské čáry. Široké možnosti rozvinutí útočných formací nepřítele i pravděpodobnost rychlých přesunů v záložních jednotek do případných průlomů v linii po pohodlných cestách i rovných polích byly vážným ohrožením celkové obranyschopnosti pevnostního pásma. Velitel stavebního dozoru si těchto nedostatků v obraně byl vědom a navrhl vystavět od Ješína po Studeněves 68 objektů v zesíleném provedení. Realizací by vznikla velmi silná obranná linie, táhnoucí se ve čtyřech a možná i v pěti sledech. Protože však vedení armády předpokládalo v tomto prostoru v následujících letech výstavbu těžkého o ...
Vložil: Jan Vála 22.7.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 28x

Stavební úsek B8 - Mníšek

Opěrná zídka ve svahu nad Porostlinami. Pozůstatek po objektu č. 40

Pevnůstky stavebního úseku B8 - Mníšek palebně přehrazovaly velmi důležitý přístup k hlavnímu městu od Strakonic. Z 56 vybetonovaných bunkrů zde nezůstal dochován žádný, ale po mnohých z nich lze pozůstatky přeci jen nalézt.

Když na jaře roku 1937 stanuli vojenští plánovači na temeni brdských Hřebenů, shodli se na názoru, že bezprostřední nebezpečí průniku nepřátelských pěších vojsk skrze poměrně neschůdné svahy Brd nehrozí a případné lokální postupy hustým lesním porostem menších německých jednotek může být prozatím eliminováno pomocí záložních jednotek českých. Prvotní plán s opevněním svahů Brd tedy prozatím nepočítal. Ušetřené peníze putovaly k výstavbě několika důležitějších a exponovanějších uzávěr na Šumavě. Samotná hřebenová cesta však poskytovala prostory pro pohyb větších nepřátelských skupin, bylo rozhodnuto vršek pohoří opevnit krátkou uzávěrou několika objektů. Okolní svahy tedy v roce 1937 zůstaly bez stálého krytí a opevněny byly objekty stavebního úseku 116 až v roce následujícím. Také hrozba n ...
Vložil: Jan Vála 19.7.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 27x

Stavební úsek B7 - Budňany

Objekt č. 5 na okraji obce Srbsko

První polovina úseku B7 palebně přehrazovala jednu z dnes nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších turistických lokalit ve Středních Čechách. Po zaniklém pevnostním pásmu se zde dochovalo poměrně hodně stop.

První objekt stavebního úseku, který v některých pramenech bývá uváděn jako B7 - Budňany a v jiných jako B7 - Karlštejn, stál na levém břehu řeky Berounky, přímo naproti hradu Tetínu. Pravou střílnou palebně navazoval na poslední bunkr sousedního úseku B6 a zároveň předním okrajem palebného vějíře pokrýval hladinu řeky. V roce 1937, tedy v době budování prvních pevnůstek v tomto prostoru Pražské čáry zůstal tento objekt bez palebné návaznosti souseda po levém křídle. Tento prostor, který byl sice pro útok nepřítele poměrně nevhodný, byl o rok později eliminován vloženým řopíkem stavebního úseku 116. Další dva objekty Bé-sedmičky pak stály proti sobě v palebné uzávěře širokého oblouku řeky blízko lomu Alkazar. Kolem zmíněného lomu byla ponechána v linii mezera, jejíž zacelení nebylo plánová ...
Vložil: Jan Vála 19.7.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 29x

Stavební úsek B6 - Beroun

Bunkr č.42 v Berouně

Jeden z nejčastěji využívaných směrů nepřátelských armád táhnoucích k hlavnímu městu přehrazoval velmi silně opevněný úsek, který dostal označení B6. Spolu s vloženými objekty úseku 116 pak vytvářel vůbec nejširší palebnou přehradu Pražské čáry.

Prostor kolem města Berouna byl odpradávna jedním z nejvytíženějších při přesunech nepřátelských armád na našem území. V raném i pozdním středověku tudy proudily armády směrem do centra kotliny české, opačným směrem poté na Plzeňsko a do Bavorska. Odehrálo se zde i několik bitev, z nichž asi nejvýznamnější se stala bitva u Loděnice. Za druhé světové války tudy ustupovaly německé armády a kdyby se americké nezastavily v Plzni, vysvobodit Prahu z područí okupantů by se vydaly právě tudy. Přestože si vojenská správa v druhé polovině třicátých let minulého století uvědomovala důležitost tohoto prostoru, je s podivem, že v prvním roce opevňovacích prací ve Středních Čechách jej z plánů prozatím vynechala a plánovala jej až na následující etapu opevňování. Pouze jediný bunkr postřeloval koryto ř ...
Vložil: Jan Vála 29.4.2016  |  Popis stavebního úseku  |  Přečteno: 91x
b6/18/A-220

B6/18/A-220/Z

Rozvaliny objektu zasypány majitelem pozemku ...
Datum změny: 25.9.2016
116/102/B2-80

116/102/B2-80/Z

Proveden výkop pro objekt ...
Datum změny: 19.9.2016
b7/18/A-220

B7/18/A-220/Z

Zahlazen na zahradě novostavby ...
Datum změny: 16.9.2016
111/52/A-160

111/52/A-160/Z

Pozůstatky zřetelné, mělká prohlubeň. Přes stanoviště vede cesta ...
Datum změny: 24.7.2016
b8/41/A-200

B8/41/A-200

Zcela zahlazen, na stanovišti chata ...
Datum změny: 5.5.2016
© 2003 - 2016 Jan Vála - lahvic@seznam.cz